kostel sv. Jakuba Většího

Jednolodní orientovaný kostel má loď na obdélném půdorysu, s delší osou orientovanou ve směru východ-západ. Na východní stranu lodi navazuje obdélný presbytář s půlkruhovým závěrem. K severní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie s obdélným zádveřím po východní straně, do osy západního průčelí lodi byla přiložena hranolová třípatrová věž. Objekt je vyzděn ze smíšeného cihlo-kamenného (čedič) zdiva, které je v nárožích armované hruběji přisekanými opukovými kvádry. Loď je kryta sedlovou střechou s hřebenem orientovaným ve směru východ-západ a s valbou na východě, kde se napojuje sedlová střecha presbytáře zakončená nad jeho závěrem půljehlancem. Střecha nad sakristií je pultová se zvalbením na východě, zádveří sakristie má pultovou střechu. Západní věž má střechu přilbovou, krytou plechem. V jejím vrcholu je zasazena makovice s křížem. Krytinu střechy lodi, presbytáře a sakristie tvoří pálená bobrovka. Hlavní západní průčelí se pohledově uplatňuje ve třech plánech. Přední plán, západní průčelí věže, je v přízemí prolomeno obdélným dveřním otvorem rámovaným kamenným ostěním s přímým překladem, na který nasedá přímý úsek nadedveřní, jednoduše profilované římsy, nad níž je patrný cihelný vylehčovací oblouk. Vstup vyplňují dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce, jejichž rám vytváří na křídlech trojici vertikálně postavených kazetovaných polí. První patro věže není prolomeno žádným otvorem, pouze na kordonovou římsu nasedá segmentový cihelný oblouk, pod kterým je patrná cihelná zazdívka. Nad obloukem se dochovala část exteriérové omítky s pásovou rustikou. Druhé patro je v ose prolomeno obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem a polodrážkou pro osazení výplně na vnějším líci. Nachází se zde dřevěná žaluzie s vodorovně kladenými lamelami, rozdělená svisle na poloviny (horní oblouk je plný). Třetí patro věže je prolomeno dvojicí obdélných okenních otvorů s půlkruhovými záklenky a polodrážkou na vnějším líci. Také zde jsou dřevěné žaluzie s plným hořejškem a s vodorovnými lamelami. Průčelí, uvozené jednoduchým mírně předstupujícím soklem, je vertikálně členěno parapetní, nadokenní a korunní římsou, které přecházejí na věž z lodi a dále ústupkem zdiva pod okenním otvorem druhého patra, patrně původně podokenní římsou. Třetí patro člení podokenní a nadokenní římsa. Průčelí je zakončeno římsou korunní, na kterou nasedá trojúhelný tympanon s profilovanou římsou. Prostředním plánem - západním průčelím lodi - neprostupuje žádný otvor. Vertikálně je průčelí až po korunní římsu členěno shodně s věží. Trojúhelný štít nasedající na korunní římsu je cihelný. Zadní plán, západní průčelí sakristie, nemá žádný otvor, pouze trojúhelný cihelný štít je prolomen štěrbinovým větracím otvorem. Průčelí je uvozeno prostým soklem a ukončeno profilovanou korunní římsou, na kterou nasedá cihelný štít pultové střechy s valbou na východě. Jižní průčelí má tři plány. První plán, jižní průčelí lodi, je v pravidelném rytmu prolomeno čtveřicí obdélných okenních otvorů s přímým překladem, jednoduše profilovanou šambránou a přímým úsekem nadokenní římsy. Výplň tvoří dřevěné jednoduché, do vnitřního líce osazené okno, dělené ve třetinách poutci na tři dvoukřídlá pole s křídly členěnými příčlemi do tří tabulí. Průčelí je horizontálně členěno shodně s věží. Pod podokenní římsou se částečně dochovala hladká omítka s kvádrovou rustikou, zbývající plocha průčelí byla patrně zcela hladká, nezdobená. Druhý plán, jižní průčelí věže, má ve třetím patře stejná okna zvonice jako na západní straně. Nad nadokenní římsou se nachází čtvercový otvor pro ciferník věžních hodin, dnes zakrytý. Jinak je průčelí bez otvorů a horizontálně členěno shodně se západním průčelím věže. Pod podokenní římsou se pak dochoval fragment pásové rustiky. Třetí plán, jižní průčelí presbytáře, je v půlkruhovém závěru prolomeno obdélným okenním otvorem, shodným s otvory lodi (včetně výplně). Členění průčelí je shodné s lodí. Východní průčelí má pět plánů. Prvním plánem, východní fasádou presbytáře, neprostupuje žádný otvor. Členění průčelí je shodné s jižní stranou. Druhým plánem, východním průčelím zádveří sakristie, prostupuje obdélný okenní otvor s přímým překladem. Průčelí bez omítek završuje poničená jednoduchá cihelná římsa. Z třetího plánu, východního průčelí sakristie, je patrné pouze jeho severovýchodní nároží, kterým neprostupuje žádný otvor. Čtvrtým plánem, východním průčelím lodi, uplatňujícím se po stranách presbytáře, neprostupuje žádný otvor. Pátý plán, východní průčelí věže, představuje její třetí patro vystupující nad střešní rovinu lodi. Členění a okna jsou shodné s jižní, pouze zde není otvor pro ciferník. Severní průčelí má pět plánů. První plán, severní průčelí sakristie, je v ose prolomeno obdélným okenním otvorem s jednoduchým, na vnitřním líci osazeným dřevěným dvoukřídlým oknem s křídly dělenými příčlemi do čtyř tabulí. Průčelí je členěno shodně jako na západní straně. Druhý plán, severní strana zádveří sakristie, je v ose prolomena obdélným dveřním otvorem vyplněným jednokřídlými dřevěnými svlakovými dveřmi, složenými ze tří vertikálních fošen. Dveře jsou osazeny na dvou pásových závěsech. Průčelí je nečleněné, ukončené trojúhelným cihelným štítem pultové střechy, v němž byl vytvořen větrací otvor ve tvaru latinského kříže. Třetí plán, severní průčelí lodi, je zcela shodné s jižní stranou - pouze s tím rozdílem, že pod druhým okenním otvorem od západu byl prolomen obdélný dveřní otvor rámovaný kamenným ostěním s ušima s kapkami a přímým úsekem nadedveřní římsy. Vstup je v současné době zazděn. Čtvrtý plán, severní průčelí věže, je zcela shodné s průčelím jižním. Pátý plán, severní průčelí presbytáře, je shodný s jižní stranou s tím rozdílem, že je částečně zakryto sakristií a jejím zádveřím.