Ohradní, či spíše opěrná zeď (obložená dnes světle šedě zpatinovaným pískovcem) ohraničuje zahradu na jihozápadní (zde doplněna plotem) a jihovýchodní straně. Na jihozápadní straně zeď navazuje na kolmo přistavěný úsek jihovýchodní konvexní zdi při jihozápadním hlavním průčelím paláce. Z něho se na ni zalamuje jak sokl, tak pásová bosáž, která pokračuje i na třech pilířích, které nesou plot a dělí jej na tři pole. Pilíře mají pravoúhle vybraná nároží a zakončeny jsou římsou stejného tvaru jako kordonová římsa nad přízemím paláce. Obdobně je zakončena zeď v polích mezi pilíři. Jednotlivá pole plotu jsou sestavena z hranolových železných svislých prutů, při krajích má vždy tři mezery s vegetabilním ornamentem klasicistního tvarosloví. Na jihovýchodní straně má zeď korunu krytou pískovcovými deskami pouze o několik cm přečnívajícími nad terén zahrady. Na jihozápadní straně je zeď přerušena schodištěm o sedmi stupních, kterým se ze zahrady sestupuje na komunikaci při sousedním paláci. Protože sousední stavení patřilo otci stavebníka popisované nemovitosti, nebyla zeď původně opatřena plotem. Tím byla opatřena asi až v 50. či 60. letech – ten byl sestaven z obdélných rámů s drátěným pletivem nesených sloupky z ocelových trubek. Tento plot byl při opravách v 90. letech 20. století odstraněn. Dnešní plot byl svařen z tenkostěnných ocelových profilů a ocelových pásů, osazen kolem roku 2010.