Opevněný areál byl vystavěn na nepravé ostrožně nad Podolským potokem. Celý prostor - oválného až vejčitého tvaru, s rozměry cca 75 x 60 m - je ze západu chráněn srázem, ze severu, východu a jihu systémem příkopů a valů. V centrální části se nachází dvoulodní kostel sv. Patra a Pavla, vystavěný někdy ve 14. století a regorizovaný v r. 1898. Kostelní stavbu obklopuje dodnes fungující hřbitov, k němuž vede přístupová komunikace, která do fortifikačního systému vstupuje na východoseverovýchodní straně areálu, pokračuje podél severního obvodu hřbitova a na jeho severozápadním rohu se stáčí k jihu a rozšiřuje se do malého parkoviště před vchodem na hřbitov. V západní a severní části vnitřního areálu lze vedle již zmíněného kostela sv. Petra a Pavla a hřbitova identifikovat velmi neklidný reliéf s různě velkými a různě tvarovanými terénními depresemi ne vždy jasného stáří. Některé z nich - jak prokázal archeologický výzkum - jsou pozůstatkem po vrcholně středověké zástavbě. Vnitřní areál je od okolí oddělen až 10 m širokým příkopem. Na jeho kontraeskarpové straně byl vyhozen val o šíři až 5 m. Na straně nejvíce ohrožené, tj. východní, bylo popsané opevnění ještě zesílení dalšími dvěma až třemi liniemi valů a příkopů. Celou terénní situaci výrazně znepřehledňují recentní vkopy pro následně vzniklé komunikace, které rozdělily toto vícenásobné opevnění do několika různě velkých segmentů. Na jižním okraji opevněného areálu se nachází zhruba trojúhelníkové předhradí o rozměrech zhruba 30 x 40 m, jehož západní stranu chrání sráz, jihovýchodní a severní stranu příkop. Archeologický výzkum, který proběhl jednak na západním okraji vnitřního areálu a jednak na předhradí, prokázal zástavbu v podobě dřevěných a následně i kamenných staveb.