Pův. středověký kostel sv.Mikuláše zanikl při barokní výstavbě zahájené již r. 1673 pod vedením Giovanniho Domenika Orsiho. Dnešní vzhled pochází z vrcholně barokní přestavby (po 1702), která se připisuje Kryštofu Dientzenhoferovi, loď s křížením dokončil do r. 1751 Kilián Ignác Dientzenhofer, věž (zvonici) čp. 556/III pak upravoval Anselmo Lurago (1752). Vznik kostela je svázán s novým urbanistickým řešením celého středu malostranského náměstí. Kostel byl budován od r.1673 (položen základní kámen), r.1674 vybud.průčelí a úroveň přízemí, gotický kostel zůstal prozatím zachován. Rozhodující fáze vývoje nastala až po r. 1702. Koncepce prostorová i půdorysná se zcela změnila (za autora návrhu byl považován Kryštof Dientzenhofer. Pův. gotický kostel stál ještě r. 1711, kdy část nového chrámu (vstupní prostor a dvě klenební travé lodi byly provizorně uzavřeny zdí a v nedokončeném stavbě se mohly konat bohoslužby. Schody před průčelím byly osazeny r. 1713, r.1728 se obnovilo jednání o dostavbě a arch. K. I. Dientzenhofer předložil své plány, podle nichž se začalo stavět od r.1737 (do r. 1743 odstraněny zbytky gotického kostela). Do 1752 dokončena kopule, pokračovaly ale práce na vnitřní výzdobě (freska s výjevem ze života sv. Mikuláše od Jana Lukáše Krackera,1760). Novodobé úpravy byly již nepodstatné. (pokrač.) Mistrovsky propracované fasády kostela dominují stavbě, pohledově se uplatňuje hl. fasáda západní (vstupní) a jižní (boční). Severní průčelí je jednodušší, obrací se do dvora přilehlého profesního domu čp. 2/III, vých. fasáda vyrůstá z úzkého dvora čp. 4/III. Záp. průčelí je rozděleno na přízemí, patro a mohutný štít, který kryje velkou sedlovou střechu lodi. Rozlehlým trojdílným předloženým schodištěm byl vyřešen rozdíl úrovně podlahy přízemí a klesajícího terénu. Průčelní stěna má půdorysný konvexkonkávní základ, v nárysu rozdělena do střední části, vrcholící štítem a do dvou bočních risalitů, přízemí je otevřeno třemi portály. Boční portály jsou přímo spojeny s okny, nedokončený střední doplňuje znak Kolovrata, největšího mecenáše stavby a nápisem Francis Carolus Liebsteinsky Sac. Rom. Imp. comes a Kolovrat. Již. průčelí sestává z fasády lodi, věže a z kopule v druhém plánu. Průčelí lodi je dvoupatrové s vysokým soklem; v přízemí iónský řád, v patře, odděleném průběžnou zalamovanou římsou, člení fasádu štíhlejší dvojice pilastrů kompozitního řádu. Ve složitě řešených diagonálních nárožích se střídají plastické polosloupy a ploché pilastry. Pod celým půdorysem byla vybudována krypta, jejíž nezvykle velké rozměry umožnilo vysoké nasazení přízemí nad terén, který na parcele kostela silně klesá. Krypta je zaklenuta do středních pilířů valenými a křížovými klenbami. Celá kompozice interiéru chrámu je neobyčejně složitá, byla vytvořena jako síň s vloženými bočními pilíři, ve střední lodi pak pronikem válcových prostorových útvarů. Je vložena do pravidelného obdélníka parcely, ze kterého vystupuje pouze věž (majetek města) a malý výstupek závěru, umožňující boční osvětlení oltáře a oválné schodiště v rohu nádvoří. Tambur kupole prosvětluje osm velkých oken a rytmizuje sestava pilastrů a polosloupů. Doplňují je konsoly s vázami a sochami. Kupole s otvorem lucerny pokrývá freska na níž je zobrazena skupina oslavující se světci sv. Mikuláše mezi církevními otci a adoranty (F. K. Palko, 1753-54). V interiéru jsou další mistrovská díla od známých umělců (soch.výzdoba I.F.Platzer, R.J.Prachner, malířská K.Škréta aj.)