Věž (zvonice), čp. 556 Spor o vlastnictví věže vyhrála obec, věž proto obdržela vlastní čp. 556/III; byla dokončena v r. 1752 (1755). V otázce autorství se literatura liší, většinou je za autora považován Anselmo Lurago (někdy ale uveden pouze jako architekt dostavby věže po K.I.Dientzenhoferovi). Obdivuhodně prokomponovaná věž ukončuje jižní fasádu kostela sv. Mikuláše. Portál vchodu do věže zdobí rokoková kartuše se znakem města Prahy. Na vysokém soklu zdobeném rustikou stojí čtyřpatrová, složitě tvarovaná věž, navržená na principu superpozice řádů. Charakterizuje ji důmyslná změna řádových sestav jednotlivých pater nad sebou i měnění půdorysných základů (do půdorysu vnikla segmentová křivka). Ve složitě řešených diagonálních nárožích se střídají plastické polosloupy a ploché pilastry. Nad tělem věže, které v patrech směrem vzhůru jemně ustupuje a tím se zeštíhluje, je nasazeno mědí oplechované ukončení věže. Do jeho soklu byly zakomponovány kruhové hodiny do rámu s bočními vztyčenými volutami a segmentovou stříškovou římsou. Celek ukončuje třídílná, mědí krytá špička s mírně prohnutým obrysem, s nárožními vázami a vikýřovými trojlaločnými okny. Hrot tvoří motiv paprsků, nasazených na kouli.