Čp. 2 - bývalý profesní dům jezuitů Raně barokní novostavba na místě řady měšťanských domů (včetně staré MS radnice a kostelíka (rotundy) sv. Václava. V bezprostředním sousedství těchto staveb se nalézal, ale oddělený úzkou (Ševcovskou) uličkou, farní gotický kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. R.1625 připadl kostel sv. Mikuláše, fara a farní škola včetně přilehlých domů jezuitskému řádu, vzápětí byla provedena i prozatímní adaptace stávajících budov, aby se profesní bratři mohli již v srpnu (1626) do areálu nastěhovat. R. 1673 byl položen - za přítomnosti samotného císaře Leopolda I. - základní kámen ke kostelu sv. Mikuláše, o rok později začala stavba profesního domu na vých. Straně podle projektu arch. Giov. Domen. Orsiho. Starý kostel sv. Václava musel být nakonec zbourán (r. 1683, kdy stavbu po Orsiho smrti (1679) převzal F. Lurago, autor části do horního MS nám. + zabud. nového kostela sv.Václava do objektu). R. 1684 bylo totiž rozhodnuto o výstavbě zcela nového farního kostela sv. Václava (1685-87). Jezuité pro max. využití místa nad kostelem zamýšleli vytvořit v horním podlaží velký knihovní sál. Dokončeno bylo nejprve sev. křídlo konventu, poté i záp. Křídlo (datum na vstupním portálu 1691). Patrně až v rámci dostavby závěru chrámu sv. Mikuláše bylo někdy v l. 1737-52 upraveno záp. křídlo a jeho poslední patro, které dostalo novou korunní římsu. Po zrušení jesuitského řádu (1772) následuje přeměna budovy k administrativním účelům. Adaptačními pracemi, probíhajícími v l. 1784-89, byli pověřeni A. Haffenecker a J. Jäger. Zvláště výrazné byly zásahy v části s býv. farním kostelem sv. Václava, jehož prostor byl vloženými patry zcela změněn (odstraněn. klenby presbyteria, zasypání krypty, loď rozdělily příčky), změna se odrazila i na vnějších fasádách (proražena nová okna, snesen průčelní štít zaniklého kostela sv. Václava). Rovněž byl upraven portál profesního domu do dolního náměstí (opatřen dynam.pojednaným edikulovým rámcem) včetně sochař. Výzdoby (dílna F. I. Platzera). Poč.19. stol. proběhla rek. krovu, po r. 1823 úpravy interiérů (v někt místnostech údajně malby J. Navrátila). Po r.1918 budova majetkem ministerstva financí, které zde mělo různé státní instituce; pro jejich potřebu byla v nádvoří vybudována dvorana pro Ústřední státní pokladnu. Stavba dvorany podle projektu A. Špalka po r.1922 prováděla firma Hannauer. Další drobné úpravy probíhaly v l. 1940 (omítky), 1950, 1952 a 1954, ale tyto zásahy vážným způsobem dispozici objektu nijak nezměnily. Trojkřídlý profesní dům uzavírá s kostelem sv. Mikuláše takřka čtvercový dvůr. Vzhledem ke klesajícímu terénu je budova směrem do dolního Malostranského nám. čtyřpatrová, do horního jen třípatrová. Všechna tři křídla jsou dvoutraktová, s vnitřní obíhající chodbou (na rozdíl od jesuitských kolejí, kde chodba bývá na vnějším obvodu). První změnou, kterou lze předpokládat, bylo vrcholně barokní zvýšení stavby o horní polopatro, čímž také došlo ke sjednocení původně zřejmě rozdílných výšek kostela sv. Václava vlevo a konventu vpravo. Dolní vých. fasáda má shodné řešení, v přízemí existují dva portály, pravý je však novodobým, meziválečným doplňkem. Levý portál vznikal ve dvou etapách, první datuje letopočet 1691 na vrcholovém klenáku a určuje deviza jesuitů: IHS. Druhá etapa proběhla v l. 1784-89 (výzdoba portálu), ve středu znak habsburského domu. Dvorní fasády jsou rovněž jednoduché, také zde mají okna kamenná ostění s uchy a kapkami. V prostoru nádvoří se uplatňuje dvorana někdejší banky jako rozložité oblé těleso, členěné pouze pásovým bankálem a horní římsou nad velkými okny zvýšeného přízemí. Velkou část vých. křídla zaujímá býv. refektář, který připomíná klementinský letní refektář, především konsolami (ale bez volut), jež podpírají valenou výsečovou klenbu. V záp. křídle je při kostele pův. barokní dvouramenné pilířové schodiště, V sev. křídle je v sálu, vybudovaném v místech někdejší lodě kostela sv. Václava, jednodušší štuková výzdoba valené klenby (nepochybně pův., odpovídající klenbě kostela); V záp. křídle se v konci chodby zachovaly dubové barokní dveře vedoucí do kostela sv. Mikuláše. Při rekonstrukci budovy byly v roce 2003 objeveny pozůstatky rotundy sv. Václava. Postupně proběhla obnova zdí a dochovaných částí románské dlažby, která byla doplněna replikami původních dlaždic, i věrohodná výmalba prostor. Výsledná expozice návštěvníky seznamuje nejen s unikátním torzem rotundy, ale i s metodami a postupem prováděných prací. Prostor s pozůstatky rotundy je veřejnosti zpřístupněn od r. 2016.