kostel sv. Jiljí

Orientovaná podélná jednolodní stavba složená ze šikmo odsazeného čtvercového presbytáře, k jehož jižní zdi se přimyká čtyřboká sakristie s oratoří v patře, z lodi obdélného půdorysu, k níž se u presbytáře na severní straně pojí čtyřboká, segmentově ukončená mariánská kaple, a z hranolové věže , která z osy západního průčelí vystupuje nevýrazným rizalitem. Fasáda členěna podnoží, pilastry s římsovou hlavicí, nad nimi obíhá kladí a hlavní římsou. Hlavní vstup do kostela zajišťuje pravoúhlý portál s kamenným ostěním s návojovou, zvlněnou římsou. Nad ním obdélné okno s odsazeným segmentovým záklenkem. Věž v horním patře z čelní strany prolomena oknem s půlkruhovým záklenkem, po stranách štítové rozšíření, boční strany věže malá kruhová okna. Severní strana na západě pravoúhlý vchod s kamenným ostěním, světlo do lodi přivádí ze severu jedno okno se segmentovým záklenkem. Mariánská kaple přístupná na západní straně pravoúhlým vchodem s kamenným ostěním, na nějž bezprostředně navazuje okno segmentově zaklenuté. Presbytář prolomen severním oknem. Na jižní straně lodi přivádí světlo dvojice oken se segmentovým záklenkem. Pod levým pravoúhlý vchod s kamenným ostěním. Sakristie na západní straně dva pravoúhlé vchody, levý vedoucí na oratoř, nad ním malé obdélné okénko. Na východě dvě okenní osy nad sebou. Střecha sedlová, nad presbytářem zvalbená, na hřebenu se sanktusníkem. Věž zastřešena helmicí. Presbytář zaklenut plackou, sakristie a oratoř plochostropé. Do lodi se presbytář otevírá silně stlačeným segmentem vítězného oblouku; nad jeho záklenkem štuková kartuš se znakem biskupa Maxmiliána Hamiltona. Loď zaklenutá dvěma poli valené klenby mezi dvojicemi pasů nesených dvojicemi pilastrů s římsovou hlavicí a s podnoží obíhající po celé délce kostela. Kaple Panny Marie zaklenutá valenou klenbou s pasy, nesenými zdvojenými pilastry s římsovou hlavicí. Na západě kruchta nesená mohutnými pilíři a podklenutá nízkou valenou klenbou s výsečemi. Do prostoru vyložený parapet spočívá na volutových konzolách. Materiál: smíšené, hladce omítnuté zdivo; krytina - plech: věž, sanktusník, sakristie, zbytek břidlice. S pozdně románským jádrem asi z poloviny 13. století (obvodní zdi původně plochostropého presbytáře), k němuž mezi léty 1761-1772 přistavěl snad Josef Ignác Cyrani z Boleshausu (nebo použito jeho projektu?) loď se zvonicí a snad i sakristii; v roce 1876 podle projektu Gustava Meretty vybudována mariánská kaple, současně asi rozšířena kruchta. (Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska. Sv. 1. A-I. Praha 1994, s. 587.)