SZ konírna

Shodně řešené protějškové stavby koníren vymezují z JV a SZ zahradní parter. Konírny jsou vyzděny na protáhlém obdélném půdoryse, ukončené patrovými křídly, které jsou kryté valbovými střechami s taškami. Dnešní přízemní středy stájí jsou ukončeny nízkou atikou s vázami (torzo původních atik odstraněných v roce 1820-21, které nesly sochařskou výzdobu pravděpodobně z dílny Jana Brokoffa). Fasády člení bohatý sled architektonických štukových prvků. Přízemí zahradních průčelí člení pravidelný rytmus pilastrů (vynášející mezipatrovou římsu) propojených půlkruhovými štukovými oblouky tvořící slepu arkádu a okenní osy (13 v úrovni přízemí, 3 v úrovních patra). Okna mají kamenná ostění s lištou, rozšířená uchy (přízemí) s parapetní obdélnou výplní (patro). Obdobně řešená patra křídel (s korunní římsou) a boční průčelí navazují na rytmus pilastrů v přízemí, bez arkád. Zadní pohledově méně exponované přízemní fasády člení pouze pravidelný rozvrh stájových oken. K SZ průčelí konírny přiléhal původně samostatný malý dvůr, který se zachoval u protějškové konírny (v těchto místech v současnosti WC).