Mohutný objekt sladovny tvořily původně dvě postranní humna a dvojitý hvozd, opatřený samoobracečem sladu, a dále místnosti na máčení ječmene i na přechovávání chmele. Vnější opláštění objektu je v jednotném stylu budov areálu s fasádou z režného zdiva v kombinaci červených a bílých cihel, s dekorativními neorenesančními štíty a výraznou lunetovou římsou. Sladovna je postavena na obdélném půdorysu a situována v pravém horním rohu areálu kolmo k hlavní přístupové komunikaci. Na hlavní (kratší) severozápadní fasádě orientované do údolí jsou v posledním patře umístěn tři erby s rolverkem. Největší prostřední erb v bílém dekorativním štukovém poli je erb sladovnického cechu, pod ním je umístěn nápis: "Společenský pivovar pražských sládků v Praze". Návrh vytvořil kolem roku 1900 malíř Mikoláš Aleš tak, že vyšel z dobového znaku českých sladovníků s atributy sladovnického řemesla - dvěma zkříženými limpami protaženými korunkou (symbol královské přízně) a doplnil ho postavou patrona sladovníků a patrona české země sv. Václava a dvojicí andělů. Přízemní prostory objektu jsou zaklenuty valenými klenbami na litinových sloupech, dochovány jsou také trámové stropy a původní plechové dveře.