Kostel sv. Václava stojí na jihovýchodním okraji historického jádra města. Kompozičně ukončuje středovou osu jihovýchodní strany na půdorysu čtverce založené zástavby. Je neorientovaný, jeho presbytář míří k jihovýchodu, terén se rovněž sklání tímto směrem. Z dálkových pohledů je tato sakrální stavba výrazně dominantní. Jde o rozměrné bazilikální trojlodí s neodsazeným trojboce ukončeným presbytářem a mohutnou čtyřbokou věží s ochozem nad hlavním severním průčelím. Po stranách presbytáře vystupují ve výši bočních lodí dvě trojboce ukončené kaple. Kostel je zděný ze smíšeného zdiva, převážně kamenného. Fasády nesou zbytky omítek okrové barevnosti. Střecha kostela je sedlová, nad závěrem s jehlancovitě zakončeným sanktusníkem zvalbená, nad bočními loděmi pultová, věž je završena štíhlou jehlancovou střechou. Krytina je měděná, falcovaná. Hlavní boční fasády jsou horizontálně článkované pomocí dvojstupňového soklu dole a prosté korunní římsy nahoře. Boční lodě mají korunní římsu podloženou obloučkovým vlysem, na hlavní hmotě v prvním poli se vtaženou věží je vyšší obloučkový vlys pod římsou rovněž užit, nejbohatší drobnější obloučkový vlys se nachází pod římsou presbytáře. Presbytář je také obohacen o římsu podokenní. Svislé členění lodě a věže zajišťují redukované opěráky zakončené sedlovými stříškami, v prvním poli u věže a na věži stříškami routovými. Boční lodě člení lizény ve shodném rytmu s opěráky hlavní lodi. Rovněž presbytář je členěn lizénami, od úrovně podokenní římsy, přes nároží zalomenými. Okna a vstupy jsou v duchu rundbogenstilu polokruhovitě ukončeny, v hlavní lodi jsou navíc okna po třech sdružená. Užita jsou rovněž okna kruhová, rozetová. Horní patro věže má na všech stranách před okny arkádu o čtyřech obloucích nesenou pěti toskánskými sloupy. V hlavní ose věžního průčelí v přízemí se nachází monumentální novorománský pískovcový vstupní portál završený sochou Víry. Figura stojí na bohatě zdobené konzole s erbem Františka Josefa I.