Kostel je v dnešní podobě torzem přibližně orientované jednolodní stavby, tvořen je obdélnou lodí s masivní věží završenou mohutnou bání před západním průčelím. Původní odsazený pravoúhle ukončený presbytář byl spolu se sakristií a pravoúhlou kaplí po severní straně lodi v 70. letech 20. století odbourán, takže z původního kostela zbyla jen loď obdélného půdorysu, k níž se po jižní straně připojuje nízký přístavek jižní předsíně a věž před západním průčelím. Loď završuje sedlová, na východní straně zvalbená střecha, hřeben střechy je orientován ve směru západovýchodním. Západní průčelí má tři pohledové plány, první tvoří průčelí věže, druhý tvoří průčelí lodi, třetí průčelí předsíně po jižní straně. Průčelí věže vyrůstá z nízkého soklu, který byl v minulosti odsazen dnes téměř nezřetelným horizontálním ustupujícím profilem patrným dnes v podstatě jen u nárožních kvádrů a je horizontálně členěno mezipatrovými římsami krytými taškami do tří pater. Zdivo je smíšené, nároží zpevněna kamenickými články snad z předchozího kostela. Přízemí je lemováno lizénovým rámem a pročleněno jedním, dnes dodatečně zazděným obdélným okenním otvorem ukončeným plochým obloukem v ose, první patro toskánskými pilastry při nárožích a rovněž jedním okenním otvorem v ose tvarově shodným s přízemím s průběžnou subtilní parapetní římsou, druhé patro je pročleněno dvojicí obdélných oken ukončených plnými oblouky s toskánskými pilastry po stranách a mezi nimi. V přízemí jsou omítky téměř opadalé až na zdivo, jen s nepatrnými relikty štukového ostění okenního otvoru, ve vyšších patrech jsou narušené, ale v rozhodující míře dochovalé včetně štukových ostění oken a profilů říms, tašková krytina říms je torzální. Průčelí lodi vyrůstá z nízkého nevýrazného soklu, je vroubeno lizénovým rámem a završeno korunní římsou navazující na etážovou římsu mezi přízemím a prvním patrem lodi. Nad ní ve směru od věže sestupně klesají k okrajům linie průčelního štítu ukončeného původně volutou provedenou ve štuku (dochována v nepatrných torzech) a v rozích soklíkem pro zatím nezjištěný zdobný završovací prvek (snad pylon). Zdivo je smíšené, v partii korunní římsy a štítu cihlové, omítky jsou dochovány jen minimálně. Průčelí jižní předsíně vyrůstá z hladkého, lehce přestupujícího soklu, je hladké, bez členění a je ukončeno jednoduchou profilovanou římsou. Materiálem je cihelné zdivo pokryté omítkou v stavu výrazného narušení. Severní průčelí má dva pohledové plány, první tvoří průčelí lodi kostela, druhý, zadní, severní průčelí věže. Průčelí lodi kostela vyrůstá z nízkého nevýrazného soklu, je lemováno lizénovým rámem a ukončené korunní římsou. Průčelí je trojosé, obdélný okenní otvor ukončený plochým obloukem je pouze v pravé okenní ose, střední osu vyplňuje zazdívka po odbourané kapli, levou osu otisk odbourané sakristie s torzem náběhu valené klenby a otiskem schodiště do oratoře v patře. Průčelí věže kostela je v podstatě shodné s průčelím západním, pouze okno v přízemí bylo pouze iluzivní, naznačené vystupujícím dnes téměř zaniklým štukovým rámem. Východní průčelí má tři pohledové plány, první tvoří závěr lodi, druhý východní průčelí jižní předsíně, třetí východní průčelí věže. V prvním pohledovém plánu se vedle členění pohledové jihovýchodní okrajové části lizénovým rámem a korunní římsou shodně s ostatními průčelími uplatňuje v centrální části otisk odbouraného odsazeného presbytáře (relikty navazujícího zdiva, zazděná polokruhově sklenutá partie Vítězného oblouku ukončená kladím) a v severovýchodním rohu otiskem fragmentu odbourané patrové, v přízemí klenuté sakristie (se zbytky vápenného nátěru stěn a stopy stěny průchodu schodiště z přízemí sakristie na kazatelnu). Východní průčelí jižní předsíně v zadním plánu dosahující necelé poloviny výšky lodi se zvedá z nenápadně odsazeného hladkého soklu, je ukončeno jednoduchou římsou s výžlabkem a pročleněno uprostřed obdélným vstupním otvorem lemovaným šambránou s páskem po obvodu. Mladší vrstvy omítek a nátěrů v předním plánu průčelí jsou do výše téměř dvou metrů opadalé, nebo zachovalé v torzech, díky tomu jsou však na jihovýchodním nárožních kvádrech patrné stopy zřejmě nejstarší doložitelné barevnosti v červeném odstínu, vyčnívající torza zdiva odbouraného presbytáře vykazují degradující maltu ve spárách, v severovýchodním rohu jsou patrné plochy bílého vápenného nátěru stěn bývalé sakristie, průchodu ze sakristie stoupajícího schodiště na kazatelnu. Třetí plán, východní průčelí věže pohledově se uplatňující pouze od úrovně prvního patra (jehož střed je zakryt střechou lodi) výše je stejné, jako ostatní průčelí věže. Jižní průčelí má tři pohledové plány, první tvoří průčelí jižní předsíně, druhý jižní průčelí lodi, třetí jižní průčelí věže. Jižní průčelí vstupní předsíně je v podstatě shodné s východním včetně vstupního otvoru v ose (zde opatřeného novodobou mříží a dřevěnými vstupními dveřmi), je však završeno trojúhelníkovým štítem. Omítky jsou zachovalé sotva z 40%, cihlové zdivo je z velké části odhaleno. Jižní průčelí lodi bylo původně opatřeno shodně se severním průčelím lizénovým rámem a je pročleněno třemi okenními osami. Okenní otvory jsou shodné s oknem severního průčelí a jsou rovněž zazděné. Omítky jsou dochovány cca z 15%, většinou v degradujících zbytcích, kompletně zaniklé jsou štukové šambrány, smíšené zdivo odhaleno, patrné lokální vertikální trhliny, zejména v západní části. Jižní průčelí věže je shodné se západním, v ose v dolní části je však obdélný vstupní otvor a pod okenním otvorem dolní etáže je však zachován jediný štukový podokenní parapet s postranními pilastry opatřenými v horní části horizontálním páskem z kapek a vnitřní obdélnou plochou opatřenou plastickou diamantovou bosáží. Ve spodní etáži jsou omítky z téměř 50% opadané až na zdivo, zejména kolem dodatečně vyzděného okolí vstupního otvoru, ve vyšších etážích jsou narušené, ale v rozhodující míře dochované včetně štukových ostění oken a profilů říms, tašková krytina říms je torzální. Kostelu dominuje věž završená mohutnou oktogonovou cibulovitou bání nad čtvercem s lucernou a kovovým křížem na vrcholu. Oplechování báně je natřeno červenou barvou. Střecha nad lodí je sedlová, na východní straně zvalbená, krytá bobrovkami. Na severní i jižní straně je opatřena třemi vikýři v horizontální řadě. Jižní předsíň je zastřešena sedlovou střechou z pozinkovaného plechu.