Uskupení 7 mohyl a 4 terénních příznaků - pravděpodobných reliktů mohylových násypů (v r. 1905 bylo při výzkumu NM a Hradeckého musea evidováno celkem 11 mohyl). Východní část mohylníku sestávající ze 2 mohyl (rozměry: 14,5x13,0m a 16,5x13,0 m) a 1 terénního příznaku (rozměry 11,0x10,0 m) je od lesní cesty lesní cesty spojující Libčany a tzv. Novou Hvozdnici vzdálena cca 20 m a od ostatních mohyl ji odděluje dnes již pobořený plot lesní školky(?). Ve střední části mohylníku se nachází 4 mohyly (rozměry: 13,5x12,0 m, 14,0x11,5 m, 11,0x10,0 m, 11,5x7 m). Přibližně kolmo na zmíněnou lesní cestu Libčany-Nová Hvozdnice (tj. severojižním směrem) se napojuje lesní stezka - v místě křížení jsou patrné 2 terénní příznaky (měřitelné rozměry: 9.0x2,0m, 6,0x2,0 m). V trase stezky - cca 30 m od křížení s lesní cestou Libčany-Nová Hvozdnice se nachází 1 mohyla (západně od stezky, rozměry: 10,0x9,0 m) a 1 terénní příznak (rozměry: 6,0x5,0 m). Lokalita byla poprvé zkoumána již v v r. 1846/7, kdy zde páter J. Kašpar, farář v Libčanech evidoval "Na Petřinách" 7 či 8 mohyl s hliněným násypem a 1 z nich prokopal. V r. 1858 V. Krolmus "Na Petřinách" nalezl 8 mohyl o průměru cca 6 m a výšce i přes 2 m, s odstupy cca 4 m. 6 mohyl prokopal a nalezl lidské kosti, střepy, popel a uhlíky a v základech mazanici o síle 0,8-1 m. Informace publikované v r. 1905 v časopisu RATIBOR: výzkum ve Hvozdnici - v r. 1904 počet zjištěných mohyl: 9, konstatováno poškození části mohylníku při lesních pracích; prokopány 2 mohyly. 4 mohyly prokopány v r. 1905 (jedna z prokopaných je totožná s jedou ze dvou mohyl prokopaných v r. 1858 V. Krolmusem) L. Domečka v r. 1905 konstatoval, že mohyly jsou "značně slehlé a následkem kácení a sázení stromů poničené", přičemž minimálně 2 z nich byly již pravděpodobně rozkopány před r. 1905. L. Domečka v r. 1905 prokopal několik dalších mohyl: v první mohyle bylo 19 nádob a zlomek jehlice s kulatou plochou hlavicí zdobenou 2 vývalky na krčku a rýhováním pod nimi, druhá mohyla byla již narušena, nalezeny pouze střepy a jehlice se svinutou hlavicí. Další mohyly - zkoumané již v přítomnosti J.L. Píče a laboranta NM, p. Landy - byly bez nálezů, navíc byly již dříve rozkopány (pozn.: L. Domečka sice v r. 1905 o aktivitách J. Kašpara a V. Krolmuse věděl, ale netušil, že jimi uváděná lokalizace "les Petřiny", resp. "Na Petřinách", je týmž, co naleziště "Zádušní les"). L. Domečka předpokládá, že mohylník je pokračováním pohřebiště identifikovaného na poli p. J. Bárty, které bylo zkoumáno v r. 1902. V (zejména starší) literatuře dochází často k záměně či propojení s lokalitou "Libčany - západ" v poloze "Na Obci" (poř.č. SAS: 13-24-01/8), kde se nachází rovněž mohylník a rozsáhlé ploché kostrové pohřebiště únětické a raně středověké (a také ploché kostrové hroby laténské, ovšem v menším počtu), nalezen zde byl i depot "několika tisíc" velkých českých a míšeňských brakteátů a sídlištní objekty kultury lužické a slezskoplatěnické. Problém spočívá v tom, že zejména starší výzkumy byly prováděny na obou lokalitách souběžně nebo o nich bylo referováno ve společné zprávě a v případě nejasné lokalizace mohlo dojít k propojení údajů o nálezech (movitých i nemovitých) - typickým příkladem jsou výzkumy J. Kašpara a V. Krolmuse. Jiný problém spočívá v přiřazování pomístních jmen a označení katastru: les, kde se mohyly nachází, leží na samém okraji katastru Libčan a tradičně je chápán spíše jako patřící Hvozdnici - z tohoto důvodu bývá pod Hvoznicí veden i v některé odborné literatuře. Podobně je tomu i s pomístním názvem - původně se tento prostor označoval jako "Petřiny" či "Na Petřinách", "Panský les" či "Farský les", nyní ale nese označení "Zádušní les".