kostel Nejsvětější Trojice

Podélná stavba s krátkou obdélnou lodí se zaoblenými rohy, s půlkruhově uzavřeným presbytářem a západní užší vstupní částí. Boční stěny kaple trojosé, s okny zaklenutými půlobloukem, lemovanými profilovanou šambránou s pasy a klenákem. V závěru presbytáře kruhové okno rámované profilovanou šambránou. Kolem celého kostela obíhá profilovaná podokapní římsa. Střecha sedlová, nad závěrem presbytáře s polovinou kuželové, krytá bobrovkami. Nad lodí šestiboký sanktusník s lucernou a jehlancovou střechou, krytou plechem, ukončenou makovicí s křížkem. Průčelí je trojosé, s obdélným vstupem s profilovaným ostěním a nízkou štítovou supraportou s pískovcovou šiškou na vrcholku. Nad vstupem je půlkruhové okno s orámováním šambránou s klenákem. Po stranách vstupu dvě niky s konchami rámovanými šambránou s pasy a klenákem. V nikách socha sv. Jana Nepomuckého (vlevo) a socha sv. Václava (vpravo). Nad hlavní římsou se zvedá atika – nad obdélným nástavcem je zhruba čtvercový štít, ukončený trojúhelníkem, ze stran podepřeny konkávně prohnutými křídly. Na okrajích atiky postaveny klasicistní vázy, na vrcholku kovový křížek se třemi příčnými břevny. Socha sv. Jana Nepomuckého (vlevo v nice na průčelí kostela): Na kamenné soklíku s konkávně prohnutými stěnami stojí světec s mírně esovitě prohnutou postavou, v klasickém kněžském odění. Levou nohu má mírně pokrčenou a vysunutou vpřed, v pravé ruce drží kvadrátek přitisknutý k boku, levou rukou si tiskne na prsa kříž s Ukřižovaným. Vousatá tvář s dlouhými vlasy rozdělenými uprostřed na pěšinku, pohlíží zbožně na kříž ve své ruce. Kolem hlavy má kovovou svatozář s pěti hvězdami. Běžná klasicistní socha s poněkud strnulými a topornými rysy. Socha sv. Václava (vpravo v nice na průčelí kostela): Na kamenném soklíku s konkávně prohnutými stěnami stojí světec s hlavou nakloněnou doprava, v knížecím oděvu s pláštěm a knížecí korunou. Pravou ruku si tiskne na prsa, levou se přidržuje meč u boku. Při jeho levé noze stojí na zemi opřený rokajový štít s erbem orlice, u levého ramene splývá praporec. Václav má vousatou tvář a dlouhé vlasy, vypoulenýma očima pohlíží dolů na diváka. Běžná klasicistní socha, s poněkud strnulými a topornými rysy. (PhDr. Vlčková, 1988)