Ohradní zdi původního hřbitova kolem kostela sv. Barbory jsou dochovány především na jižní a východní straně. Díky prudce se svažujícímu terénu je zde tvořeno postupně se zvyšujícím tarasem, opěrnou zdí, která je na východní straně přímo připojena ke kapli Božího Těla, založené také v tomto terénním zlomu. Opěrná zeď je ve svých vysokých úsecích zpevněna hustým rytmem opěrných pilířů. Je vyzděna z převážně kamenného, režného zdiva z místního, tzv. mušlového vápence, koruna s cimbuřím je kryta prejzy. Na západní straně je zeď architektonizována, je zde zvýšena k vyrovnání rozdílu původní úrovně hřbitova a sousedící komunikace v úpravě z počátku dvacátého století. Středem je vedeno monumentální dvouramenné kamenné schodiště s dekorativní nikou na středu. Na jihozápadní straně, kde je ohradní zeď poměrně nízká, je vynecháno místo pilířové branky vstupu, po její straně byl do zdiva zasazen kamenný náhrobník známého jezuity Bedřicha Bridela, významné historické osobnosti. Nedávno byl náhrobník ale přemístěn do kostela sv. Barbory. Na severní straně původní ohrazení zčásti chybí, bylo nahrazeno ve třicátých letech plotem sousední vily, ale spodní část je zřejmě původní. Dále zde přechází do barokního cihelného opevnění u Jezuitské koleje.