Základní půdorys kostela je obdélný, s mírně užším presbytářem, zakončeným do půlkruhu. Na severozápadě jsou k lodi připojeny dvě hranolové věže. Severozápadní průčelí tak tvoří stěna lodi, doplněná po stranách věžemi, které oproti lodi mírně ustupují. Fasádu chrání v dolní části kamenný sokl, obíhající celou stavbu. Dolní partii, členěnou lizénovými rámy, zakončuje profilovaná kamenná římsa (toto členění přechází i na boční strany kostela). Uprostřed průčelí se nachází vstup do lodi, lemovaný bohatě provedeným portálem. Dvoukřídlé dveře jsou na vnější straně pobité železem s diagonálně vedenými pásky a barevně odlišenými drobnými zdobnými motivy. Dveře lemuje profilované ostění s širšími patkami. Portál tvoří sloupy a pilastry s kompozitní hlavicí, nesoucí profilovaný architráv a prosté kladí. V kladí nad dveřmi se nachází nápis: „HANC AEDEM BVPERDOLENTIS PIUS PPXI AD MCMXXIV EVEXIT / IN BASILICAM.“ Nad kladím je rozeklaný fronton, vymezující pole s plastickou výzdobou. V ose vstupu se nachází nika, zaklenutá konchou s mušlovitým štukovým povrchem. Nika má profilovanou šambránu, nahoře rozšířenou o pole pod půlkruhovým frontonem. V něm je štuková výzdoba – čelně situovaná andílčí hlavička s velkými rozepjatými křídly, doplněnými dole obláčky (?). Po obou stranách niky je na stěně další štukový reliéf – stonek s větvičkami a dole voluta. V nice je umístěna kamenná replika sošky Piety z hlavního oltáře. Má obdélný, na šířku orientovaný sokl s širším podstavcem. Po stranách je voluta, na ploše mezi volutami je vyryté obdélné, na šířku orientované pole s půlkruhovitě rozšířenými bočními stranami. Výše je zužující se konvex-konkávní část, dole s pásem reliéfní výzdoby (snad květy růží). Sokl však nemá svou obvyklou funkci, neboť za ním je stěna, vymezující rovnou podlážku. Stěna je po stranách soklu zdobená reliéfními palmovými ratolestmi. Nikoliv na soklu, ale na této podlážce se nachází socha Piety na zaoblené deskové základně. Panna Marie sedí v čelní pozici, velkou část jejího šatu s dlouhými rukávy zakrývá plášť. Je rovněž i na její hlavě, kryté ještě rouškou. Hlava je lehce natočená k pravému rameni, oči hledí na Krista, kterého má matka položeného na klíně. Obě Mariiny paže jsou ohnuté v lokti, pravá ruka drží Krista za jeho pravé rameno, levá přidržuje tělo pod pasem. Nad Mariinou hlavou je zlacená svatozář, tvořená střídavě rovnými a zvlněnými paprsky. Kristus je až na bederní roušku nahý, leží na matčině klíně v téměř vodorovné pozici tak, že hlava je na levé straně (z hlediska pozorovatele). Muskulatura je pouze naznačena. Pravá paže visí kolmo dolů, levá paže je natažená podél těla. Obě nohy jsou ohnuté v kolenou. Kristus má delší vlasy a krátký plnovous. Nad hlavou je zlacená obručová svatozář. Po obou stranách niky se nachází socha anděla, stojícího v čelní pozici na oblacích. Anděl na pravé straně má odlehčenou levou nohu, která je bosá. Je oblečený do dlouhého šatu s širokými rukávy po loket, v partii pasu se látka překřižuje. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem, paže směřují vodorovně, ruce jsou sepjaté. Hlava s vlnitými vlasy je natočená k pravému rameni, anděl hledí k nice se sochou Piety. Na zádech jsou velká svěšená křídla. Anděl na levé straně má nakročenou pravou nohu, jejíž dolní část je viditelná pod oděvem. Šat odhaluje horní část těla, má rozevláté cípy. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem, ruce s roztaženými prsty jsou překřížené na hrudi (levá je přeložená přes pravou). Hlava s vlasy, členěnými do výrazných pramenů, je natočená k levému rameni, i tento anděl hledí k nice. Na zádech má velká svěšená křídla, levé křídlo je výše než pravé. U styku stěny lodi s věžemi jsou vždy dva pilastry s kamennou jónskou hlavicí, doplněné u věží dvěma neúplnými pilastry. Nesou kladí, které je nad pilastry kamenné, ve středu stěny jsou pak kamenné jen dolní a horní profilovaná římsa. Ta vymezuje horní úsek stěny, jehož dolní partii člení opět lizénové rámy. Tuto část nahoře ukončuje profilovaná kamenná římsa. Ve středu stěny lodi, v ose vstupu a niky s Pietou, se nachází okno, nahoře zakončené do segmentového oblouku. Umístěné je ve špaletě, rozdělují ho tři svislé a čtyři vodorovné příčle. Okno má bohaté kamenné orámování. Na bocích a nahoře je profilované ostění, na které po stranách navazuje pilastr. Stojku nahoře zdobí reliéfní střapec, hlavici tvoří voluta s kanelováním. Pilastry nesou kamenný architráv, nahoře a dole vymezený bohatě profilovanou římsou. Pod oknem je kamenné parapetní pole. Po stranách má pilířky, uprostřed jsou kuželky. Stěnu kolem okna člení lizénový rám. Nad pilastry dolní části jsou pilastry i zde – s kamennou korintskou hlavicí. I architráv, který pilastry nesou, je podobný jako níže. Stěna lodi vrcholí trojúhelným štítem s kamenným orámováním. Ve středu štítu je kamenná kartuše se zvlněným okrajem a nahoře s korunou. V kartuši je zlacený plastický nápis I H S, nahoře doplněný o kříž a dole o tři hřeby. Téměř celá zbývající plocha štítu má štukovou reliéfní výzdobu. Kolem kartuše je svatozář ze svazků paprsků, korunu nad kartuší nesou andílci, zobrazení v poloprofilu a vztahující ruce ke koruně. Nad korunou a pod kartuší je okřídlená andílčí hlavička. V dolních rozích štítu jsou skupinky andílků – vždy dvě celé postavy a mezi nimi okřídlená andílčí hlavička. Ve vrcholu štítu je zasazen sokl s kovovým obrysovým křížem. Obě věže, navazující na severozápadní stěnu lodi, mají základní architektonické členění obdobné jako ona. U nároží nejsou dva pilastry, ale pouze jeden. Nad soklovou částí se nachází nika se sochou, zakončená konchou a lemovaná na způsob edikuly. Na věži vlevo od vstupu je v nice socha sv. Ignáce z Loyoly. Zobrazuje světce stojícího v čelní pozici, s nakročenou pravou nohou. Oblečený je do řádového roucha, z nějž je výrazná zejména partie pod pasem s nařasenými záhyby. Pravá paže vede podél těla, ruka drží biret. Levá paže je ohnutá v lokti, ruka přidržuje na hrudi obdélný reliéf ukřižovaného Krista. Na hlavě, nakloněné k levému rameni, jsou krátké vlasy. Nad hlavou je pozlacená svatozář s plným středem, z něhož vycházejí střídavě rovné a zvlněné paprsky. Koncha nad sochou je vyplněna dvojitou mušlí. Stejně je tomu tak i na věži vpravo od vstupu, kde je v nice socha sv. Františka Xaverského. Stojí čelně s nakročenou pravou nohou, oděný do řádového roucha. Za cingulum je zhruba uprostřed zavěšený růženec, splývající dolů. Plášť, přehozený přes levou paži, tvoří výrazné záhyby. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá vede lehce od těla, ruka drží silnou knihu, přepásanou řemínkem a opřenou o pravý bok. Levá ruka spočívá na prsou. Hlava s krátkými vlasy a krátkým plnovousem je mírně natočená k pravému rameni, oči hledí dolů – na velkého kraba, umístěného před světcovýma nohama. Krab je vztyčený, na krunýři má kříž. V předních klepetech drží kovový krucifix, který podává světci. Nad Františkovou hlavou je stejná svatozář jako u sv. Ignáce z Loyoly. Nad nikami se sochami se nachází okno v profilovaném kamenném ostění, nahoře s ušima a dole se stlačenou volutou. Nad oknem i pod ním je profilovaná kamenná římsa. Okno rozděluje jedna svislá a pět vodorovných příčlí. Ve vyšší části věží je další okno. Po stranách a nahoře je profilované kamenné ostění s ušima, dole profilovaná kamenná římsa. Nad oknem je fronton s půlkruhovým středem, pod nímž je na stěně plastická mušle. Okno na věži vlevo od vstupu rozděluje jedna svislá a dvě vodorovné příčle, okno na věži vpravo od vstupu má místo skla dřevěnou žaluzii s vodorovně kladenými lamelami. V nejvyšší části věží, vymezené dole profilovanou kamennou římsou, je rovněž okno, zde však zakončené do půlkruhového oblouku. Vyplněné je dřevěnou žaluzií s vodorovně kladenými lamelami. Má kamenné ostění s hlavním klenákem, pod oknem je kamenná balustráda. Na věži vpravo od vstupu je nad oknem ciferník hodin se zlacenými římskými číslicemi. Jihozápadní průčelí má základní architektonické členění obdobné jako severozápadní strana. Vlevo se nachází věž, u níž je rozdíl v dolní části, kde je místo niky se sochou a okna nad ním pouze jedno okno s jednodušším orámováním. Má kamenné ostění s ušima a dole kamennou profilovanou parapetní římsu, nad oknem je kamenný trojúhelný fronton. Okno, zabezpečené vnější mříží z esovitě zprohýbaných prutů, je rozdělené dvěma vodorovnými příčlemi a jednou svislou. Na věž navazuje loď a jí předsazené nižší kaple, díky nimž je z lodi viditelná pouze horní část. Člení ji lizénové rámy, oddělující tři osy. V nich jsou okna, zakončená do segmentového oblouku. Lemuje je kamenná šambrána s ušima s kapkou, doplněná nahoře nadokenní římsou. Okna jsou rozdělená třemi svislými a třemi vodorovnými příčlemi. Podobná okna, avšak nižší (s pouze dvěma vodorovnými příčlemi) a bez nadokenní římsy, jsou i ve stěně s bočními kaplemi. Střední osa předstupuje do rizalitu, u jehož nároží jsou vždy dva pilastry. Rizalit zakončuje štít tvaru segmentového oblouku, s kamenným orámováním. Ve středu štítu je oválná, na šířku orientovaná kartuše, jejíž okraj tvoří různé květy. V kartuši je plastický nápis IO / SEPH (písmeno I je vepsáno do písmene O), dole doplněný srdcem. Zbývající plochu štítu vyplňuje štukový reliéf. Kartuši drží z obou stran z profilu zobrazení andělé, doplňují je andílci a andílčí hlavičky a v rozích ratolesti. K rizalitu je v dolní části přistavěné zádveří bočního vstupu s jednoduchými pilastry u nároží. V přední stěně jsou dvoukřídlé dřevěné dveře, v bočních okénko, rozdělené vodorovnou příčlí na poloviny. Zádveří má sedlovou střechu, krytou plechem – přední stěnu tak zakončuje trojúhelný štít s profilovaným orámováním. Mezi kaplemi a lodí se nahoře nacházejí opěrné zídky s prohnutou horní částí, zakončené nad kaplemi sokly se sochami českých patronů. První zleva je socha sv. Ludmily. Světice stojí en face s odlehčenou levou nohou. Je oblečena do dlouhého šatu s dlouhými rukávy a pláště, přecházejícího ze zad na přední stranu. Na krku má šál, zavázaný na uzel a splývající dolů. U pravého boku je šál rozevlátý. Pravá paže je ohnutá v lokti, ruka přidržuje šál na hrudi. Levá paže vede podél těla, ruka drží zlacenou palmovou ratolest. Na hlavě je posazena knížecí koruna s křížkem, pod korunou splývá rouška. Socha druhá zleva znázorňuje sv. Václava. Stojí s nakročenou pravou nohou, oděn je do zbroje a pláště, sepnutého na levém rameni. Plášť je u pravého boku rozevlátý, jeho cíp kryje světcovo pravé stehno. Zdvižená pravá paže je ohnutá v lokti, ruka drží za horní část prapor, jehož žerď je opřená vedle Václavovy pravé nohy. Levá ruka drží štít s orlicí, spočívající dolním okrajem na podložce před světcovou levou nohou. Na hlavě jsou delší vlnité vlasy, na bradě krátký plnovous. Světec má knížecí korunu, ve vrcholu s křížkem. Hledí směrem dolů. Třetí zleva je socha sv. Jana Nepomuckého. Světec stojí s odlehčenou levou nohou. Oblečen je do kleriky, splývající v téměř svislých záhybech, rochety, jejíž dolní okraj, zdobený krajkou, je rozevlátý a do pláštěnky, kryjící paže i předloktí. Obě paže jsou ohnuté v lokti, ruce jsou před tělem ve zhruba stejné úrovni. Drží krucifix, opřený horním koncem o Janovo pravé rameno. Ppravá ruka ho přidržuje za boční stranu, levá seshora za dolní okraj. Pod krucifixem je podvlečen stonek zlacené palmové ratolesti. Na světcově hlavě s delšími vlnitými vlasy je biret, je mírně natočená k pravému rameni. Pohled směřuje na krucifix. Na loď je napojen mírně užší presbytář, jehož základní členění je obdobné jako u lodi. Na rovný jednoosý úsek navazuje půlkruhový presbytář. V této rovné ose je presbytáři předsazena část o stejné výši, jako jsou kaple u lodi. Zde je v dolní části stěny sdružené okno, tvořené dvěma okny, rozdělenými do kříže a zabezpečenými vnější mříží. Společnou kamennou šambránu s ušima s kapkou doplňuje nahoře a dole profilovaná kamenná římsa. Výše je větší sdružené okno, jehož obě části člení jedna svislá a dvě vodorovné příčle. Osu lemuje kamenná šambrána s ušima a kamenná parapetní římsa, nahoře je kamenný trojúhelný fronton. Ve stěně presbytáře je stejné okno jako v lodi, vpravo od něj je obdobná opěrná zeď, vpředu opět se sochou. Zde je to sv. Prokop. Je zobrazen jako stojící, s odlehčenou levou nohou. Oblečený je do oděvu biskupa, vpředu dole rozevlátého. Plášť je sepnutý na prsou a kryje obě paže, které jsou ohnuté v lokti. Pravá ruka je zdvižená, levá zhruba v úrovni pasu – obě drží zlacený mohutný řetěz, na něm je uvázaný ďábel. Světec má na hlavě mitru s plastickým dekorem, pod níž splývají delší vlnité vlasy. Na bradě je plnovous. Za hlavou je umístěna zlacená svatozář se střídavě rovnými a zvlněnými paprsky. Sv. Prokop hledí dolů na ďábla, který klečí za světcovou levou nohou. Je situovaný v levém profilu, na zádech má křídla. Hlava s velkýma ušima je natočená k pozorovateli. Na obličeji jsou výrazné zejména silné nadočnicové oblouky a velká ústa, rozevřená ve šklebu. Součástí jihovýchodního průčelí kostela je částečně i zaoblující se partie presbytáře. V dolní části se nachází vstup – dveře, pobité železem s pásky, tvořícími diagonální síť a ve spojích mezi nimi s drobnými ozdobnými motivy. Kolem otvoru je kamenné ostění s ušima s kapkou, nahoře pak ještě profilovaná kamenná římsa. Nad vstupem je okno, rozdělené jednou svislou a dvěma vodorovnými příčlemi. Lemuje ho kamenná šambrána s ušima a kamenná parapetní římsa. Nad oknem je kamenný trojúhelný fronton. Zcela nahoře je ve stěně presbytáře stejné okno, jako ve střední části věží. Stejně je tomu tak na jihovýchodní straně závěru, kde spodnější okno je zase stejné jako okno v této úrovni v jihozápadním průčelí presbytáře. Po obou stranách osy jsou zde dva pilastry s kamennou jónskou hlavicí, výše dvě lizény, nahoře spojené do rámu. Severovýchodní strana kostela je provedena obdobně jako jihozápadní. Ve středním rizalitu je viditelný vstupní portál, naproti zakrytý novějším zádveřím. Jsou v něm dveře, pobité železem s pásky, tvořícími diagonální síť a ve spojích mezi nimi s drobnými ozdobnými motivy. Kamenný portál má uši s kapkami, zvýrazněné patky stojek, nahoře je rozeklaný kamenný fronton. Ve štítu rizalitu je opět kartuše, avšak zde s nápisem MARIA (písmeno M obsahuje uvnitř písmena R a A, druhé A přetíná nahoře písmeno M). Také na této straně kostela jsou v horní části průčelí sochy. První zleva je sv. Vojtěch. Stojí s odlehčenou levou nohou, oblečen je do oděvu biskupa. Nejbohatěji členěný je plášť, kryjící obě paže i předloktí a sepnutý na prsou. Obě paže jsou ohnuté v lokti, pravá je pozdvižená, ruka v žehnajícím gestu ukazuje vzhůru. Levá ruka přidržuje zlacenou biskupskou berlu. Na hlavě má světec mitru s reliéfním dekorem. Vlnité vlasy vroubí obličej, na bradě je plnovous. Ústa má Vojtěch pootevřená. Vedle světcovy levé nohy je situován andílek s křidélky a hlavou, natočenou k levému rameni. Natažená levá paže je pozdvižená, ruka drží veslo, směřující širokým koncem dolů. Druhá zleva je socha sv. Josefa. Je situován čelně, levou nohu má odlehčenou. Má dvojitý šat, z nichž spodní sahá až k chodidlům a horní do půli lýtek. Rukávy jsou dlouhé. Světec má ještě plášť, přecházející pod levou paží a přes paži pravou dopředu. Paže jsou ohnuté v lokti, ruce drží sedícího Ježíška, opřeného o Josefovo pravé rameno. Světec má na čele vodorovné vrásky, další je u kořene nosu. Vlasy jsou učesané na střední pěšinku, na bradě je kratší kudrnatý plnovous. Za hlavou je pozlacená svatozář s plným středem a střídavě rovnými a zvlněnými paprsky. Ježíšek sedí čelně na roušce, kterou sv. Josef přidržuje spolu s Ježíškem. Rouška prochází mezi ukazováčkem a prostředníčkem světcovy pravé ruky, větší část levé ruky je rouškou kryta. Baculatý Ježíšek má pokrčené nohy - levá je pod rouškou, pravá viditelná (chodidlo spočívá na roušce). Pravá paže, oddálená od těla, je ohnutá v lokti, ruka drží sféru s pozlaceným křížkem. Levá paže je natažená přes Josefovo tělo, ruka přidržuje zlacený stonek lilie s třemi květy, směřující téměř vodorovně doprava (z hlediska pozorovatele). Ježíšek má krátké vlnité vlasy, za jeho hlavou je svatozář – menší obdoba svatozáře sv. Josefa. Socha třetí zleva znázorňuje sv. Víta. Zobrazen je v čelní pozici, oblečený je do šatu s dlouhými rukávy, dole sahajícího pod kolena a do pláště. Ten přechází přes pravé rameno dopředu a kryje horní stranu levé paže a předloktí. Šat má dolní okraj rozevlátý. Pravá paže směřuje diagonálně před tělo, ruka drží předmět, snad knihu. Levá paže je ohnutá v lokti mírně od těla, pozdvižená ruka drží pozlacenou palmovou ratolest. Mladistvý obličej vroubí dlouhé vlnité vlasy, na hlavě je knížecí koruna s pozlaceným křížkem. Světec hledí dolů. Za jeho levou nohou stojí zaoblený kotel. Socha čtvrtá zleva je sv. Anna s malou P. Marií. Jde o čelně stojící ženskou postavu, oblečenou do dlouhých přepásaných šatů s dlouhými rukávy. Hlavu kryje rouška, splývající na záda a přes pravé rameno dopředu. Paže jsou lehce ohnuté v lokti, ruce přidržují P. Marii (pravá za jeho pravé rameno, levá za jeho levou paži a předloktí). Světice hledí dolů, na obličeji je výrazná brada s ústy ve vážném výrazu. Za hlavou je svatozář s plným středem a střídavě rovnými a zvlněnými paprsky. Před sv. Annou stojí na levé straně (z hlediska pozorovatele) P. Marie v dívčím věku. Má dlouhý šat s širokými rukávy pod loket, přepásaný pod hrudí. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá ruka přidržuje před tělem oděv, který odhaluje dolní část pravé nohy, levá paže je pozdvižená a ruka se přimyká k ruce sv. Anny. Na hlavě, mírně natočené k levému rameni, jsou vlnité vlasy, kolem hlavy je obručová pozlacená svatozář. Loď a presbytář mají sedlovou střechu, nad závěrem přizpůsobenou jeho tvaru. Ve střeše jsou pravidelně rozmístěné drobné obdélné vikýře, jejichž přední strana je zakončena do trojúhelného tvaru. Mají sedlovou střechu, otvor v přední stěně má nahoře segmentový oblouk. V hřebeni střechy presbytáře je zasazena polygonální zvonička s měděnou cibulovitou střechou, zakončenou makovicí s pozlaceným křížem. Bloky kaplí a oratoří mají pultové střechy. V každé části je umístěn obdélný vikýř s valbovou střechou a s půlkruhově zakončeným otvorem v přední stěně. Věže mají cibulovitou měděnou střechu, nad níž je polygonální zvonička a výše opět cibulovitá střecha. V jejím vrcholu je zasazena pozlacená makovice s obrysovým křížem.