Královská obora má středověký původ. V místech dnešního místodržitelského letohrádku založil Přemysl Otakar II. malý hrádek a přilehlé ovenecké stráně nechal obehnat ohradou. Oboru rozšířil Václav II. Za Karla IV. a Václava IV. byl a obehnána vysokou kamennou zdí a v oboře bylo chováno více druhů zvěře, včetně daňků. Oboru také využívala cizí vojska, za husitů byla zdevastována. K velké úpravě obory došlo za Ferdinanda Tyrolského po roce 1547. Obora byla rozšířena a v jejím středu vybudován rybník. Zároveň byl výrazně rozšířen chov zvěře a v rámci obory byla rozlišena Tiergarten a Baumgarten. K největšímu rozšíření došlo za Rudolfa II. V roce 1585 došlo k podstatnému rozšíření byla zahájena výstavba Rudolfovy štoly. Byl rekonstruován rybník a opatřen novými stavidly. Byl rozšířen chov zvěře, až do počátku třicetileté války bylo o oboru pečováno a stala se oblíbeným místem Habsburků. Za třicetileté války byla zdevastovaná. Po roce 1648 byla obora postupně obnovovaná, z praktických důvodů byla rozdělena na Bažantnici, arboretum a zvířetnici. V roce 1678 došlo k rozšíření o pozemky dnešního výstaviště. Ve středu rybníka byl navršen ostrůvek a na něm postaven gloriet. K ostrůvku vedl dřevěný most. Na konci 17.století nechal Leopold I. postavit dvoranu, pozdější Šlechtovu restauraci. V polovině 18. století byla obora dvakrát vypleněna francouzskými a posléze pruskými vojáky. Marie Terezie chtěla oboru rozprodat, k tomu ale nedošlo. Až do počátku 19. století se táhly různé majetkové spory. Patentem Josefa II. byla obora zpřístupněna veřejnosti a předána do správy českým stavům. V roce 1845 byla obora sloučena se štěpnicí. Obnova zdevastované obory byla pomalá, r.1840 byla upravena jen sedmina celkové rozlohy, štěpnice byla pozvolna přeměněna na anglický park. Teprve po r.1880 se obnova zrychlila. Na místě bývalého rybníka byly zbudovány dva nové a došlo rovněž k obnově historických objektů. Dvorana byla přebudovaná na restauraci, u které byla postaven a litinová besídka. V letech 1803-1821 byl neogoticky přestavěn Místodržitelský letohrádek. Na obnově zeleně měl velkou zásluhu zahradník Karel Rozínek. R.1884 byla do obory přivedena koňka, pro kterou byly vybudovány stáje. Do podoby obory významně zasáhlo vybudování železniční trati Praha - Drážďany, dále vybudování stok a výstavba areálu Výstaviště, které zmenšilo její rozsah. Na podobě parku se v roce 2002 podepsaly povodně, za kterých byla poškozena řada objektů v areálu a zničena část původní zeleně. V parku je v současné době široká škála dřevin, část parku má téměř charakter botanické zahrady, velké množství okrasných dřevin, růžová zahrada. Součástí kompozice je i rybník a vodní toky. Rekonstrukce parku, vytvoření nových vodních ploch, cest, dětských hřišť i grilovacích a dalších relaxačních míst probíhala v roce 2018.