Lokalita hrádku se nachází na úzké ostrožně nad soutokem Brtnice s Jihlavou v nadm. výšce 460 m v lesní trati Spády. Jednodílný hrádek stál za zdvojeným šíjovým příkopem, který spolu s mezilehlým valem přeťal ostrožnu. První příkop má šířku jen 8 m, druhý více než 15 m (po val dokonce 23 m) a je dosud 4 m hluboký. Strmé a skalnaté boční stráně nebylo nutno chránit příkopem, jehož zřízení ani nebylo možné. Nepravidelná sedmiboká obytná plošina má největší rozměry 26 a 27 m a při jejím východním boku se nachází odkopaný spodek budovy na půdorysu lichoběžníka. Zdi tl. do 1,1 m jsou zděny nasucho resp. na hlínu a v obou místnostech se uchovaly spodky portálků, severní s užitím tesaného ostění. Zbývající okraje hrádku byly patrně hrazeny dřevěnou stěnou - palisádou. Z výkopu, který odkryl obytnou budovu pochází keramika, která existenci sídla datuje do druhé poloviny 13. a do 14. stol. Chráněná plocha lokality je 2292 m2. Hrádek na Spádech byl již ve 13. stol. střediskem nevelkého zboží sousedícího s Rokštejnem, které se v pramenech objevilo až r. 1378. Patřil vladyckému rodu Střížovců, mj. zakladatelů blízkého Rokštejna, který po polovině 14. stol. získal markrabě Jan Jindřich. Ješek Střížovec právě tehdy odprodal také přímělkovský hrádek bratřím z Holoubka a dál působil jen jako úředník na Rokštejně. Sídlo se v zápisu nezmiňuje, ale o rok později ho Jan z Holoubka uvádí jako Hradiště a r. 1390 se jmenuje pusté tvrziště.