Čtyřkřídlá dvoupatrová, částečně podsklepená budova zámku byla vystavěna na téměř čtvercovém půdoryse s uzavřeným arkádovým dvorem a kvadratickou věží v průběhu druhé poloviny 16. století. Stavebníkem zámku se stal rytíř Jaroš Syrakovský z Pěrkova, který zastával funkci hukvaldského hejtmana ve službách olomouckého biskupa Viléma Prusinovského z Víckova. Během let 1565–1570 byl vystavěn jednopatrový zámecký objekt, patrně s dřevěnou pavlačí. Zámek stavebně dokončil, zřejmě před rokem 1586, až Jarošův syn Ctibor Syrakovský, zvaný starší, a to do podoby dvoupatrové budovy se sgrafitovou výzdobou. O jedno patro byla nadstavěna také kvadratická věž a pohled z nádvoří obohatila sloupová arkáda se zděnou poprsní. Na stavbě staroveského zámku nelze vyloučit účast severoitalských řemeslníků. V závěru 17. století zámek vyhořel. O jeho celkovou obnovu, ukončenou v roce 1705, se postaral František Dominik Podstatský – poručník dětí Marie Alžběty a Karla Šebestiána Podstatských, dalších vlastníků zámku. Při této rekonstrukci byla renesanční sgrafitová výzdoba skryta pod omítkou. Zámecká budova prošla na začátku 21. století celkovou památkovou obnovou, včetně restaurování sgrafit na jednotlivých fasádách. Předchozí restaurátorské práce byly realizovány v 50. a v 70. letech 20. století. Hlavní jižní průčelí zámecké budovy s předstupující čtyřpatrovou věží je osmiosé. Okenní otvory vymezují profilovaná pískovcová ostění, v přízemí a v druhém patře s profilovanými nadokenními římsami. Profilované podokenní římsy se uplatňují pouze u okenních otvorů druhého patra. V ostěních jsou osazena dřevěná dvojitá okna v barvě tmavě hnědé (zevnitř bílé), členěná do kříže a příčlemi pak celkově na deset tabulek. U západního úseku hlavního průčelí se v úrovni oken druhého patra nacházejí čtyři mělké výklenky (niky segmentově ukončené). Kvadratická věž je horizontálně členěná profilovanými kordonovými římsami a završena korunní římsou. Okna prvního a druhého patra věže, zakončené dřevěným arkádovým ochozem s novodobou stanovou střechou, svým celkovým ztvárněním odpovídají oknům osvětlujícím prostory zámku. V horních patrech věže se nacházejí malá obdélná okénka; ve čtvrtém patře je umístěn hodinový stroj. Do podvěží a v zásadě do zámku se vchází pískovcovým bosovaným portálem ukončeným profilovanou horizontální římsou; samotný vstupní otvor je završen půlkruhovým záklenkem. Nad horizontální římsou vstupního portálu jsou osazeny dva pískovcové medailony s erby Jaroše Syrakovského z Pěrkova a jeho manželky Kateřiny Petřvaldské z Petřvaldu. Stanová střecha věže je kryta dachmany (plechovými střešními šablonami) s červenou povrchovou úpravou. Východní průčelí zámku je pětiosé; počet okenních otvorů u zbývajících dvou průčelí (severního a západního) se v jednotlivých podlažích liší a jejich uspořádání není vždy osově souměrné. U východního a západního průčelí se v úrovni druhého patra opět vyskytují mělké výklenky, které jsou ve stejné úrovni naznačeny rovněž v ploše severního průčelí. Celkové architektonické ztvárnění popisovaných fasád navazuje na hlavní průčelí. Na všech fasádách se uplatňuje černobílá sgrafitová výzdoba, v části plochy horního patra a v lunetách fabionové římsy byla obnovena barevně pojednaná iluzivní ornamentální i figurální malba. V případě sgrafitové výzdoby se zde střídavě objevují narativní figurální scény i náměty s náboženskou tématikou, vše doplněno bohatou dekorativní ornamentikou a sgrafitovou diamantovou bosáží. V ploše východního úseku hlavního jižního průčelí jsou ve sgrafitu provedeny erby Ctibora staršího Syrakovského a jeho první manželky Aliny Prusinovské z Víckova. Stavba zámku je završena valbovou střechou krytou keramickou střešní krytinou – prejzy. Komínová tělesa byla ubourána; nad střešní rovinu nevystupuje žádný komín. Podvěží a prostor vstupní síně s dvouramenným schodištěm jsou zaklenuty křížovými klenbami s profilovaným štukovým žebrovím a svorníky. Chodby arkád s mohutnými sloupy, v přízemí s pilíři, otevřených do nádvoří, jsou opět završeny křížovými klenbami s vytaženými hřebínky. V prostorách přízemí zámku se nejčastěji vedle kleneb křížových uplatňují valené klenby se styčnými lunetami s vytaženými hřebínky, v nárožích s koutovými lunetami a také klenby valené. V patrech se nacházejí plochostropé místnosti s trámovými stropy. V interiéru zámku jsou zachovány profilované pískovcové portály a rovněž zůstal respektován enfiládový systém. Zámek tvoří hlavní součást areálu, k němuž dále náležejí most s úseky zdí a zámecký park. V současnosti slouží budova zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí administrativním účelům jako sídlo obecního úřadu, část prostor je pravidelně využívaná ke kulturním a společenským akcím. V suterénu zámku je provozováno restaurační zařízení. (text J. Koudelová, Ph.D., NPÚ, ú. o. p. v Ostravě, 2016)