Stávající podoba již kolem poloviny 16. století zmiňovaného hostince je výsledkem postupných stavebních úprav a rozšiřování. Nejstarší stavební fázi, datovatelnou do rozmezí 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století, představuje barokní roubená část s trojdílným jednotraktovým členěním a se záklopovým trámovým stropem v hlavní místnosti. O něco pozdější, snad ještě před rokem 1780 vyzděný druhý trakt, obsahuje valeně zaklenutou černou kuchyni a menší prostoru se záklopem. Hospodářské zázemí při severní straně hostince, obnovené vyzděním snad kolem roku 1860 (letopočet na portálu ze síně), obsahuje mimo jiné plackami zaklenuté stáje a komoru. Za nejstarší část hostince lze považovat dochovaný sklep s masivním kamenným portálkem, jehož vzhled odpovídá době první písemné zmínky, tedy polovině 16. století. Nadzemní část objektu je zčásti roubená, zčásti kamenná a obsahuje i později vyzděné křídlo. Z plánu stabilního katastru z roku 1839 má dům shodný půdorys s dnešním, jen s tím rozdílem, že je značen celý žlutě, tedy jako celodřevěná stavba. Z toho lze odvodit, že dodnes dochovaná roubená část hostince, která dosud slouží svému účelu a která tvoří jádro objektu, byla postavena před tímto rokem. Podle zachovaných detailů ostění oken a dveří lze usuzovat, že pochází ze 2. poloviny 17. století až počátku 18. století. K ní přiléhá původní černá kuchyně, později upravená a rozšířená, která tvoří s hlavní budovou dvojtrakt. Tento dvojtrakt je z jihu pohledově zdůrazněn dvojicí bedněných štítů s polovalbovými střechami o nestejné výšce hřebene. Značným zásahem do původní, dosud půdorysně čitelné, trojdílné dispozice objektu bylo přezdění hospodářského křídla v 19. století. Přestavba je datována letopočtem 1860 na portálu v síni. Nejzajímavějším stavebním prvkem je roubená vysunutá světnička, které se též říká křížová. Světnička je vestavěna kolmo do střechy v podélné ose průčelí objektu nad vstupem. Je charakteristická zejména pro oblast Podkrkonoší a ve východočeském regionu právě pro zájezdní hostince. Sloužila k ubytování hostů. Její druhou funkcí byla ochrana vstupu do objektu před nepřízní počasí, kterou zajišťovaly i další vysazené stříšky po obvodě budovy. Světnička je nesena trojicí masivních čtyřhranných dřevěných sloupů, které mají ve spodní části kruhový půdorys. Tytéž sloupky nesou i předsazenou střechu navazující v podélném průčelí. Za zajímavost stojí ocitovat část žádosti o opravu domu jednoho z majitelů z roku 1942: "Zřídit 4 kusy sloupů z modřínového dřeva, 20/20 silné, 3,00 m dlouhé, hoblované i s 2 kusy opěr, základy a soklem, jakožto podporu výběžku střechy na straně ulice." Povolení bylo uděleno v listopadu 1942 a jedna z podmínek zněla: "U podjezdu před krámem a dílnou je třeba doplnit 2 chybějící sloupy, ostatní sloupy vyměnit a přitom nahradit nehezké kamenné sokly 15 cm vysokými pískovcovými sokly. Sloupy je třeba provést v tesaném (nikoli řezaném) trvanlivém dřevu a ve stejné síle jako dosud."