městské opevnění

I. Provizorní opevnění z doby založení města. Město založil 1265 Přemysl Otakar II. Archeologický průzkum doložil v jižním úseku nevýrazný zemní val (přes 1 m vysoký a 4 m široký), objemu valu asi odpovídal předsunutý příkop. Na valu byla nalezena rýha sloužící pro osazení palisádové hradby (na valu byla později vystavěna parkánová zeď. Opevnění patrně již v té době posiloval podél celého jižního úseku rybník. Do města se vstupovalo 4 branami neznámé podoby. II. Kamenné opevnění z doby lucemburské. Výstavba patrně okolo poloviny 14. stol. Hlavní hradba se dochovala v celém okruhu (šířka 2,1 - 2,5 m); délka cca 1200 m, délka kurtin 42 – 46 m, pouze na jihu 48 – 78 m. Obě lícové zdi z tvrdého kamene (ruly, žuly ap. - lomové zdivo a valouny), jádro převážně z opuky. Ve výši asi 8 m zdivo ustupovalo a vytvořilo ochoz s parapetní zdí (cimbuří se nikde nedochovalo). Hradební věže byly jednotné, půlválcové, na straně do města otevřené (dochováno všech 19). Stavěny současně s kurtinami. V přízemí valená klenba, patro v úrovni ochozu průchozí (přístupné bočními průchody, bez uzavírání), v 2. patře ustupuje zdivo a vytváří parapetní zeď (ve 14. století patrně s cimbuřím a bez zastřešení), výška ve zdivu asi 13 m. Brány byly 4 (všechny zbořeny) - Starohradská (Šaffova ul.), Litomyšlská (Tyršova), Limberská (Masarykova), Kamenecká (Riegrova). Hranolové průjezdní věže, výška ve zdivu asi 20 m. Původně s předbraním (zbytky nedochovány). Fortna na jižní straně k rybníku (klenutý průchod v kurtině) dochována v rekonstruované podobě. Údajná severní fortna (ul. Fortna) nepochybně mladšího původu. Parkán šířky 9 m (na jihu 7 m) obíhal celé město, dnes dochován tam, kde je parkánová zeď. Parkánová zeď obíhala celé město (i na jihu) a je dochována na západě a severozápadě. Je široká 0,9 m, neměla střílny. Vodní příkop obíhal celé město (i na jihu), šířka 10 – 17 m, nikde se nedochoval (je dobře doložen mapami 19. století). Val šířky u paty asi 11 m a výšky asi 4 m. Snížený val se dochoval v celém jižním úseku (promenáda "na valech"), výrazné relikty na severu, menší na východě a západě. III. Pozdně gotické zesílení opevnění. Přestavba hlavní hradby s věžemi - cimbuří nahrazeno střílnami (v kurtinách nikde vrchol parapetní zdi nedochován, v jediné věži (ul. Parkány, za čp. 131) střílny dochovány a to i s kapsou pro příčlí hákovnice (původně asi 6 střílen ve věži). Barbakany - doloženy u všech bran (viz mapy a foto), všechny zbořeny. Barbakan Starohradské brány D. Junek považuje za tzv. Starý hrad (uváděný v písemnostech 15. a 16. stol.) - tomu odporuje T. Durdík (blíže viz literatura). Druhý vodní příkop (mimo jižního) je doložen plány 18. st., dnes beze stop v terénu. Hloubka obranných linií tak mohla být 50 - 60m, na jihu více. Třetí hradební linie je písemně doložena na valu, avšak nedochovala se. Posílení bran o další věž - je ikonograficky doloženo v úrovni barbakanu Limberské brány (nedochovaná).