náhrobek Antoinette Hartigové

Kamenný náhrobek tvoří sokl a sousoší zemřelého dítěte s truchlící ženou. Socha dítěte se nachází na vrcholu soklu, socha ženy pak za zadní stěnou soklu. Náhrobek stojí na širším podstavci. Vysoký sokl je trojstupňový – jednotlivé stupně se směrem vzhůru mírně zužují. Dolní stupeň je nejnižší, střední vyšší a horní pak nejvyšší. Zadní strana středního stupně je asymetricky rozšířená, protože zde stojí socha truchlící ženy. Ve středu tohoto rozšíření se nachází dvouřádkový nápis: „Xaveri Lederer / Sculpsit“. Na horním stupni soklu je na obou bočních stranách oválný medailón, lemovaný věncem z růžových poupat a listů. Nahoře uprostřed je věnec svázaný mašlí. Medailón na levé boční straně je dnes prázdný, v jeho protějšku na pravé boční stěně se nachází nápisová deska. Je zde šestiřádkový francouzský nápis o zemřelém dítěti a letopočet 1790. Znění nápisu a jeho český překlad (podle bakalářské diplomové práce Pavly Maslejové Památník hraběnky Antoinetty Hartigové v Horních Beřkovicích, s. 30): „Monument douloureux érigé par un P?re et une M?re en souvenir de leur fille Antoinette Comtesse d’Hartig, morte l’an 1790.“ - tedy Pomník bolesti postavený otcem a matkou ve vzpomínce na jejich dceru Antoinettu hraběnku Hartigovou, jež zemřela roku 1790. V téže práci je uveden také nápis, který byl v medailónu na levé boční straně: „Je l’ai v? dans la fleur desecher et fletrir/Son éclat disparoître, son tombeau s’ouvrir/Ignorant les regrets, la crainte et l’espérance,/Elle livre ? la mort sa tranquille Innocence/Son ame vole aux cieux, et ce cher monument/Recueille encore les pleurs que ma douleur répand.“ – tedy Viděl jsem květinu usychat a vadnout/ její lesk mizet a hrob se otevírat/nevšímajíc si lítosti a bolesti a naděje/vydala smrti svou klidnou nevinnost/její duše k nebesům teď letí a tento drahý pomník/ukrývá ještě slzy, jež vytryskly ze zármutku mého (s. 30-31). Na přední stěně horního stupně soklu je v levém horním rohu nápis: „Alfred Hartman.“ (snad signatura dřívějšího restaurátora). Na soklu se nachází socha dítěte, ležícího na rakvi. Rakev má dole užší podstavec, směrem vzhůru se rozšiřuje a poté opět zužuje. Dlouhé strany rakve jsou zdobené girlandou ze dvou festonů, tvořených velkými růžovými poupaty, doplněnými jedním rozvinutým květem a četnými listy (na zadní straně je vidět pouze jeden feston, druhý zakrývá stojící žena). Na kratších stěnách rakve je pak ozdobné držadlo. Na rakvi spočívá zahalené mrtvé dětské tělo, podpírané pod hlavou pravou paží truchlící ženy (?). Dítě je zakryté pláštěm – včetně hlavy. Nohy má natažené, paže pak ohnuté v lokti - ruce jsou sepjaté na hrudi. Za rakví stojí čelně situovaná ženská postava. Pravá noha je odlehčená - bosé chodidlo je zdvižené, žena se opírá o podložku pouze jeho špičkou. Postava je oblečená do řasnatého přepásaného dlouhého šatu s dlouhým rukávem, členěného do četných záhybů. Hlavu a část zad kryje plášť, sepnutý na levém boku. Pod oděvem se rýsují tvary těla. Trup je nakloněný dopředu – k rakvi, o níž se žena opírá hrudí. Pozdvižená levá paže je ohnutá v lokti, obepíná horní část rakve – ruka dnes chybí. Žena má hlavu výrazně natočenou k levému rameni – obličej se odvrací od rakve. Oči jsou téměř zavřené, ústa pootevřená, tvář má smutný výraz. Na hlavě jsou vlnité dlouhé vlasy, z větší části zakryté pláštěm – viditelné jsou prameny, splývající přes ženino levé rameno na záda. Poznámka: popis odpovídá stavu v prosinci 2005.