Sochu tvoří sokl a vlastní socha světice. Hranolový sokl má zkosená nároží, opatřená volutou. Hůře patrný dolní závit je zřejmě zavinutý dovnitř, horní závit je zavinutý ven. Pod horním závitem je motiv čabraky, pod ní pak zdobí nároží soklu vystouplé obdélné zrcadlo – nahoře dovnitř obloukovitě vybrané, dole naopak podobným způsobem rozšířené. Obdélné zrcadlo je také na přední stěně soklu - dole je uprostřed obloukovitě vybrané, dolní rohy jsou zaoblené. V horní polovině zrcadla je špatně zřetelný erb v rozvilinové kartuši. Stěnu zakončuje bohatě profilovaná přesahující římsa, uprostřed vzdutá – ve vzniklém prostoru je nad erbem umístěná koruna, provedená ve vysokém reliéfu. Nad zkosenými nárožími se římsa zalamuje. Na zadní stěně soklu je vyrytý obrys obdélného zrcadla se zaoblenými rohy. Nad horní římsou soklu je směrem vzhůru se zužující podstavec, na kterém stojí vlastní socha sv. Anny. Socha je dosti poškozená, takže některé detaily nejsou dobře patrné. Tvoří ji sv. Anna a P. Marie, stojící vedle matčiny pravé nohy. Sv. Anna stojí téměř čelně, s odlehčenou levou nohou. Horní částí těla je lehce natočená k P. Marii. Světice je oblečená do dlouhého šatu s dlouhými rukávy a do pláště, halícího záda a přecházejícího pod levou paží a přes pravé rameno dopředu. Plášť je sepnutý na prsou, pod šatem se rýsují obě nohy. Na hlavě má světice roušku, kryjící vlasy a splývající na záda. Oděv tvoří na přední straně sochy tři výrazné záhyby – pod levou paží je to vodorovně situovaný záhyb pláště, za levým ramenem rozevlátá část roušky a mezi nohama pak svisle visící stočený záhyb šatů. Pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, vyklenutá ruka spočívá v partii pasu - přidržuje levou ruku P. Marie. Annina levá paže směřuje od těla, je rovněž ohnutá v lokti – ruka je za Mariinou hlavou (snad v hladícím gestu). Hlava je natočená a nakloněná k pravému rameni, výrazný je dlouhý silný krk a skobovitý nos. Oči jsou přivřené – hledí dolů na P. Marii, ústa jsou zavřená. Pod rouškou je vidět dolní část levého ucha a pramen vlasů na levé skráni. Ze zadní strany postavy světice (značně poškozené) je nejvýraznější kápovitý cíp roušky na hlavě (vypadající jako drdol) a její vzdutá část za levým ramenem. P. Marie stojí vedle matky v pravém profilu, v prohnutém postoji – dolní část těla směřuje od sv. Anny, horní pak k ní. Mezi oběma postavami je tak dole mezera, zatímco nahoře se spojují. P. Marie má odlehčenou pravou nohu, sahá hlavou sv. Anně nad pas. Oblečená je do dlouhých šatů s rukávy pod loket a s výstřihem do véčka s ozdobným lemem (také by mohlo jít o zavěšený náhrdelník). Marie má levou paži nataženou a diagonálně pozdviženou, její ruku přidržuje na svém těle sv. Anna. Pravá Mariina paže je ohnutá v lokti před tělem, ruka spočívá dlaní na prsou, prsty jsou lehce zahnuté. Na hlavě, zdvižené směrem k matce, jsou dlouhé vlasy, učesané do drdolu, z něhož na záda splývá zvlněný pramen vlasů. Oči P. Marie hledí vzhůru, ústa jsou pootevřená. Socha sv. Anny je zapojená do ohradní zdi hřbitova a to tím způsobem, že zeď se k soše napojuje po obou stranách jejího soklu. Provedení zdi v tomto úseku sochu zvýrazňuje – zeď zde vytváří obdélnou niku, v níž je sokl zasazen a mimo to jsou po obou stranách sochy cihlové nástavby sloupků zdi. Poznámka: popis odpovídá stavu v září 2006.