zámek

Zámek se nachází při severozápadním rohu hlavního náměstí, v jihovýchodním cípu Podzámecké zahrady. Jedná se o volnou, čtyřkřídlou, dvoupatrovou budovu na půdoryse lichoběžníku s ústředním nádvořím ve tvaru jinak formovaného lichoběžníka. Jižní průčelí, obrácené do města, je obohaceno o výrazně vystupující, bastionové nárožní rizality lichoběžníkového půdorysu. V jihovýchodním nároží je zabudována nakoso postavená čtyřboká věž, která jedním svým nárožím zasahuje do prostoru nádvoří. Horní zvonicové patro věže je oktogonální a završuje jej cibulová střecha s lucernou a makovicí. Před ústřední část zahradního průčelí je představen 4osý arkádový portikus, jehož horní plošina, fungující jako balkon, je podklenuta čtyřmi poli valené klenby s výsečemi, která jsou oddělována pasy, jež ústí do bohatě profilovaných konzol. U východní boční fasády je před okno prvního patra třetí krajní osy (od severu) představeno nízké přízemní stavení, na jehož střeše se nachází terasa. K SV nároží budovy přiléhá tříramenné (tzv. Chotkovo) schodiště (viz samostatný evidenční list), vedoucí do Podzámecké zahrady. Terén, na kterém je zámek postaven, se směřem do Podzámecké zahrady, mírně svažuje, takže zahradní fasáda je celkem čtyřetážová. Dolní etáž, která je rytmizována obdélnými vstupními otvory, rozmístěnými v pravidelných intervalech, vyplňují tři sály sally terreny, doplněné na každé straně o jednu grottu. Plocha podnože je armována širokými plastickými pásy a v osách nad vstupními otvory se na způsob mezzaninových oken nachází malé, napříč obdélné vpadlé výplně. U západní boční fasády se výška podnože směrem do zahrady postupně zvyšuje. Hlavní jižní a boční východní fasáda mají podnož pouze velmi nízkou. Pod střechou probíhá na všech křídlech nízké půdní polopatro. Hlavní fasáda je 17tiosá, z čehož 3 a 3 krajní osy vždy náleží nárožním rizalitům, které samy dosahují hloubky jedné osy. Fasáda je komponována symetricky a hlavní vstupní portál je umístěn na její ústřední ose. Zahradní fasáda je 14tiosá, východní boční fasáda je 14tiosá, přičemž 3 krajní osy náleží nárožnímu rizalitu, který také dosahuje hloubky jedné osy, a jedna osa na přechodu mezi hmotou vlastního křídla a rizalitu patří hranolové věži. V nádvoří je průčelí hlavního a zahradního křídla 9tiosé, průčelí západního křídla 8miosé a průčelí východního křídla 7miosé. Všechny tři horní etáže jsou vertikálně svázány systémem vysokého pilastrového řádu. Toskánské pilastry, které jsou ještě podloženy lezénovými rámy, mají vpadlé dříky, opatřeny jsou nízkou oblounovou patkou a završeny římsovými hlavicemi. Pilastry nesou kladí, které je nad pilastry zalamováno a sestává z odstupněného architrávu, vlysu, jenž je rytmizován triglyfy, osazenými nad pilastry a nad okenními osami, a z profilované římsy, na kterou dosedá výrazně vyložená, bohatě profilovaná korunní římsa. Pilastry dosedají na nízké postamenty, jejichž ústředná plocha je vpadlá a vyplněná je oblounovou výplní. Okna mezi pilastry jsou pravoúhlá, na úrovni přízemí, resp. (na zahradní fasádě) prvního patra jsou částečně čtvercová a částečně na výšku obdélná; v prvním druhém patře jsou okna obdélná a okna mezzaninu mají tvar drobného, na šířku položeného obdélníku (tato okna jsou proražena na úrovni hlavic pilastrů). Na zahradní fasádě jsou okna prvního patra na obou stranách ve třech krajních osách o něco vyšší než ostatní okna této etáže a završena jsou segmentovým záklankem a stejně řešeno je také pět krajních okenních os na západní fasádě při SZ nároží budovy. Jedná se o úpravu z doby po polovině 18. století, kdy byl obnoven prostor tzv. Velké jídelny (Sněmovního sálu), který se nachází v SZ rohu budovy. Všechny okna jsou spojována do souvislých okenních os pomocí parapetních výplní, které vždy dosedají na nadokenní římsu níže položeného okna. Okna jsou opatřena jednoduchými lištovými šambránami s uchama a kapkami, rovnou, plasticky vyloženou a profilovanou nadokenní římsou a nevýraznou, rovnou parapetní římsou. Okna mezzaninu se segmentovým záklenkem jsou opatřena segmentovou nadokenní římsou. Jejich šambrány jsou opatřeny ušima s kapkou a do jejich vrcholu je vetknut drobný klenák. Plastické parapetní výplně mají tvar obdélníku a vnitřní část ve formě obdélníku se zalamovanými rohy je vpadlá. U oken mezzaninového patra má vpadlá výplň tvar jednoduchého, příčně položeného obdelníku. Na hlavní fasádě je ústřední osa akcentována kamenným edikulovým portálem, který rámuje půlkruhově završený vstupní otvor, a okno nad ním je zvýrazněno kamenným ostěním. Portál je tvořen podloženými polosloupy s římsovými hlavicemi, které nesou úseky dórského kladí. Pilastry pod polosloupy mají vpadlé dříky, římsové hlavice a nesou kladí s hladkými vlysem a římsou, jež je na ose portálu půlkruhově vypjatá. Z krajních rovných úseků římsy vyrůstají volutově zakončená křídla rozeklaného segmentového frontonu, na nichž je dále osazena koule. V ploše nad vstupním otvorem se nachází plastická pamětní kartuše ve tvaru příčně položeného oválu. Rámec kartuše je tvořený rollwerky, která jsou v horní a dolní části doplněny o maskarony a její vypouklé zrcadlo nese rytý sedmiřádkový majuskulní nápis (jeho písmena jsou vytažena zlatou): CAROLUS EX COMITIBUS // DE LICHTENSTEIN EP(ISCOP)US. OLOM.(UCENSIS) // S(ACRI). R(OMANI). I(MPERII). PRINCEPS. DUX. REG. CAPEL????. BOH. // COMES EX FUNDAMENTIS ARCEM HANC // OMNI CUM INTERNO SPLENDORE ET DECORE // IN PERPETUAM SUI MEMORIAM // MUNIFICE EXTRUXIT 1698.// (nad I je tečka; některá slova a první písmena některých slov jsou zvýrazněna větším písmem). Olištované ostění okna v ose nad portálem je profilované a zalamováno je do nevýrazných uch s kapkama. Ve vrcholu šambrány je osazen volutový klenák a nad jejíma uchama jsou naznačeny triglyfy. Na šambránu dosedá rozeklaný segmentový, bohatě profilovaný fronton s koulemi, do jehož ústřední plochy je vsazen oválný erb biskupa Karla II. z Liechtensteina-Kastelkornu, jehož rámec tvoří závěs z ovocných plodů. Ostění dosedá na jednoduchou, rovnou parapetní římsu. Na zahradní fasádě je na ústřední ose portiku osazen kamenný rodový erb stavitele portiku, arcibiskupa Bedřicha z Fuerstenberka Obdobně jako vnější fasády jsou řešeny také fasády nádvoří. Přízemí původně tvořila pilířová arkáda, která je dnes zazděná. Plochy fasád jsou také rytmizovány vysokými pilastry, které se střídají se souvislými okenními osami. Pilastry nesou kladí s vlysem rytmizovaným konzolami. Před zahradní křídlo je představen arkádový portikus s balkonem a se sochami Anděla Strážce a archanděla Michaela, vítězícího nad Satanem. Na balkoně je osazen znak arcibiskupa Kohna, který nechal portikus zřídit. Komplex křídel je završen systémem sedlových a valbových střech. Pohledově se uplatňující horní patro věže je prolamováno obdélnými okny (v některých případech slepnými), které jsou doplněny o malé příčně obdélné okno. Stěny užšího horního oktogonu člení půlkruhově završené otvory, které umožňují vstup na terasu nad spodní částí. Křídlo obrácené do města je částečně jedno- a částečně jedno- a půltraktové, západní boční křídlo je jedno- a půltraktové, východní boční křídlo je jednotraktové a zahradní křídlo je dvoutraktové. Umělecky nejvýznamější a nejzachovalejší interiéry zámku se nacházejí v prvním (piano nobile) či druhém patře a vznikly většinou až při úpravách zámku po požáru roku 1752. Jedná se především o Manský (Lenní) sál s freskami Franze Antona Maulbertsche, kapli sv. Šebestiána a Velkou a Malou knihovnu s freskami Josefa Sterna; dále Carský pokoj, Růžový salon, Poradní sál, Trůní sál, Loveckou síň, Malou jídelnu, Zimní a Letní byt. V Trůnním sále a v Malé jídelně nechal arcibiskup Colloredo - Waldsee zřídit panelovou galerii. Mobiliář zámku pochází většinou až ze druhé poloviny 18. století. Sněmovní sál (původně Velká jídelna) byl z iniciativy biskupa Hamiltona renovován v letech 1769-1772, a tehdy zde vznikla štukatura Martina Kellera a nástropní obrazy Franze Adolpha z Freenthalu. V původní raně barokní podobě se zachovaly pouze prostory sally terreny a přiléhajících grott, které zdobí štuky Baldassara Fontany a malby Paola Paganiho. Materiál: smíšené zdivo; hladká omítka bílé a žluté barvy; vstupní portál, ostění okna nad ním: kámen (pískovec) Krytina: bobrovka; na věži: měděný plech