Socha sv. Jana Nepomuckého je barokním dílem zatím neznámého sochaře z roku 1719 (datace na čele soklové architektury) zhotovená z jemnozrnného pískovce bělavookrového zabarvení s železitými žílami. Na nízkém hranolovém fundamentu stojí dvoustupňová hranolová soklová architektura, završená sochou světce. Spodní, masivnější etáž dříku je po stranách opatřena rytými zrcadly (v čelním letopočet A(NNO) 1719), ukončena je krycí deskou s masivní obvodovou římsou, na kterém spočívá profilovaná patka podstatně subtilnějšího hranolového dříku horní etáže, pročleněná obdélnými zahloubenými plochami s plastickým diamantováním a ukončená rovněž krycí deskou s profilovanou římsou. Na ní spočívá odstupňovaný nástavec se stojící sochou světce v klasickém kanovnickém oděvu, tj. v klerice, rochetě, almuci. Roucho je vertikálně řaseno v lehce do strany ubíhajících liniích, místy se zalamovanými cípy záhybů rochety. V ose plintu se nachází fragment štítku s blíže neurčeným obsahem (chybí více než polovina). Může jít o erb fundátora, ale i ztvárnění některého z atributů světce.