Přírodně krajinářský park na jižním svahu hradního kopce, rozšířený i na rovinnou část směrem k říčce Nedvědičce se dá rozdělit na rovinnou část se štěpnicí, terasovou zahradu a volně komponovanou část. Je vymezen historickým oplocením z hranolových pilířků zakončených kamennou deskou, mezi nimi plot z dřevěných latí (hlavní vstupní brána pilířová, při příjezdové komunikaci k hradu na severozápadě). V západní části rovinné zahrady se nachází obdélný rybník s kratšími stranami konvexně vydutými. Rybník navazuje podélnou osou na severojižní osu teras. Západně od rybníku stojí podstavec, na něm původně socha Diany (podstavec i socha: reg. r. č. 4239, popis na původním evidenčním listu zpracovaném A. Foltýnovou 23. 9. 1971 odpovídá), socha je v současnoti uložena v tzv. Schröfflově zahrádce, opřená volně o zeď. Východně od rybníku se nachází podstavec, na kterém stála socha Flóry (podstavec i socha: reg. r. č. 4237 i 4236 jako “socha I” = DUPLICITA!, popis na původním evidenčním listu zpracovaném A. Foltýnovou 23. 9. 1971 odpovídá), socha je v současnoti uložena v bývalé kočárovně (”dřevník”). Jihovýchodně od parterové části se rozkládá štěpnice, v níž stojí čínský pavilon a haltýř. Čínský pavilon (reg. r. č. 4240, popis na původním evidenčním listu zpracovaném A. Foltýnovou 23. 9. 1971 odpovídá) (nejstarší zmínka k r. 1802) - v interiéru je výmalba s iluzívními průhledy do krajiny. Haltýř (patrně krátce po r. 1907) - drobný objekt obdélného půdorysu, s dolní částí rozšířenou podle podélné osy, s odstupněnou sedlovou střechou, dřevěná konstrukce - ve spodní části laťování, jinak prkna, ve štítech ozdobné průduchy (kruhový a hvězda), krytina šindel. Ve štěpnici při úpatí svahu stojí hranolový podstavec, na něm původně socha Herkula (podstavec i socha: reg. r. č. 4238, popis na původním evidenčním listu zpracovaném A. Foltýnovou 23. 9. 1971 odpovídá), socha je v současnoti uložena v tzv. Schröfflově zahrádce, opřená volně o zeď. V jihozápadní části rovinné zahrady (bažantnice) stála dříve i socha skřítka (nyní uložena v bývalé kočárovně - ”dřevník”). Terasová zahrada se nachází v západní svažité části. Je svázaná osou kompozicí (severojižně). Terasové stupně jsou vymezeny opěrnými zdmi a doplněny architektonickými solitéry: za vstupní branou se nacházejí dvě vyhlídkové terasy, pod nimi nika zaklenutá konchou, bludiště (”Růžový vrch”), kruhový bazén, terasa s rondely - uprostřed nich dva podstavce se sochami. Na západním rondelu stála původně socha muže s květinovým košem (v současnoti uložena v expozici v hlásce), na východním rondelu socha muže s uraženýma rukama (v současnosti uložena v domě správce, v chodbě přízemí). Pod terasou s rondely jsou (”turecké”) lázně, následuje vodní kaskáda. Zbývající plochu jižního svahu hradního kopce zaujímá volně komponovaná zahrada, využívající mj. skalní stěnu ve východní části. Je protkána sítí pěšin s odpočívadly, doplněnými několika architektonickými solitéry: při štěpnici, nad úpatím svahu se nachází sklep se studánkou (zahloubený do terénu), nad ním poustevna (zbytky obvodového zdiva obdélného půdorysu). Přibližně ve středu přírodně krajinářského parku, v polovině výšky svahu, stojí obelisk (na hranolovém podstavci, v rozích podložen zploštělými koulemi, ve vrcholu vavřínový věnec, na abaku podstavce vyrytý dedikační nápis s chronogramem - 1805, po stranách podstavce původně 4 reliéfy (autor Ondřej Schweigl, 1805) - nyní deponované ve dvorku u hlásky. Ve východní části, pod skalní stěnou, se nachází památník Franze Schröffla (autor Ondřej Schweigl, 1805) - na místě zůstaly pouze svalené fragmenty architektonického rámce. Ostatní části, tj. trojúhelný tympanon s reliéfem vojenských trofejí a figurální sousoší truchlící vdovy se dvěma dcerami jsou uloženy na 5. nádvoří, prezentovány při zdi nástupního schodiště. V severovýchodní části parku se nachází bastion, v jehož středu stojí podstavec, na něm dříve stávala socha Apollóna (nyní uložena v tzv. Schröfflově zahrádce, opřená volně o zeď). Při vnějším obvodu hradního areálu se nacházejí další části zahrad - skleníkové terasy s horní terasou, tzv. Schröfflova zahrádka, lesopark a tzv. Komtesčina zahrádka. Vstup na horní terasu se nachází v 1. předhradí, před barbakánem, vede na ni dvouramenné schodiště. Pod horní terasou jsou 2 paralelní skleníkové terasy - skleníky ani pařeniště již neexistují. Tzv. Schröfflova zahrádka se nachází na jižní straně 2. předhradí, je obdélného půdorysu, na vstupní severovýchodní otevřená, ohraničená nízkým laťkovým plůtkem. Na severozápadní straně je zahrádka vymezená štítem domu čp. 6 (vykrajovaný štít vymezený pilířky s měděnými vázami, třetí váza je osazená na klenáku ve vrcholu), na jihovýchodě zdí z lomového zdiva, na jihozápadě probíhá omítaná zeď s plasticky zdobeným portálem kryté schodišťové chodby. V portálu vstup se stlačeným záklenkem, ve vrcholu volutový klenák se dvojicí štukových ratolestí. Vstup je zasazen do edikuly rámované předstupujícími svazkovými pilastry (boční dvojice konkávně vybrané), završené štítovým nástavcem. Štít má prohnuté strany, střední část zakončena zalamovanou římsou. Plocha štítu je plasticky orámovaná, uprostřed nese kamenný erb Schröfflů z Mansberka v akantové kartuši a vavřínovými festony, pod ním kamenná deska s reliéfním nápisem IG. L. B. SCHROEFL DE MANSBERG: 1802. Schodišťová chodba je krytá sedlovou střechou s valbou (krytina: pálená bobrovka), zakončená dvěma symetrickými postranními vstupy, prolomená na každé straně dvojicí oválných oken. Tzv. Komtesčina zahrádka (doložena k r. 1806): v severovýchodní části areálu na úbočí hradního kopce pod tzv. Hodinovou věží (parc. č. 56). Východní část je terasovitě členěna, západní část při hradební zdi je plošná, obě části propojeny cestou podél hradby. Oplocení na kamenné podezdívce se hranolovými pilířky se šikmou krycí kamennou deskou, mezi nimi dřevěné laťování a drátěné pletivo. Zahrada je přístupná z budovy purkrabství dřevěným mostem krytým sedlovou střechou, neseným kamennými pilíři. Na obou stranách ústí v hradbách mramorovým sedlovým portálem. Na straně zahrady při vstupu vyzděné schodiště. Západně se nachází další mostek pro vedení vodovodu. V západní části zahrady se nachází kruhový bazén, při schodišti dřevěná besídka (po r. 1889), sedlově zastřešená (krytina šindel), stěny tvořené kosým laťováním. Na horní terase východní části stojí altán (reg. r. č. 4241) (snad již po r. 1846?) - dřevěná stavba čtvercového půdorysu, se stanovou střechou (krytina šindel). Do prostoru Komtesčiny zahrádky vedou další tři branky - z lesoparku: západní a severovýchodní (nejnižší stupeň teras) - a jižní z přírodně krajinářského parku. Zbývající území hradního svahu pokrývá lesopark, jehož nejvýznamnějším místem je horní část severního svahu s přístupovou cestou zv. “kamenice”, kde se nachází památný tis. Další cesta (hlavní příjezdová, napojující se na silnici) vede od severozápadu k první bráně.