1) konvent s nemocničním křídlem 2) ohradní zeď konventu 3) bývalý hospodářský objekt čp.3 4) území konventní zahrady 5) ohradní zeď konventní zahrady 6) odvodňovací a zavodňovací systém Areál býv. klášterního konventu čp. 2 sestává z konventu s nemocničním křídlem, ohr. zdi konventu, býv. hosp. objektu čp. 3, území konventní zahrady, ohr. zdi konventní zahrady a odvodňovacího a zavodňovacího systému. Jádro areálu kláštera (budovy i plochy dnes na volném prostranství, bez ohraničení i rozhraničení) tvoří konvent (palácová čtyřkřídlá architektura, cca čtvercového půdorysu, s uzavřeným dvorem), ke kterému na severu přiléhá kostel Nanebevzetí Panny Marie. K budově konventu patří ohradní zeď po západní a severní straně, na západě ke zdi přistavěno drobné stavení (proti nemocničnímu křídlu) tzv. hospodářský objekt konventu a území konventní zahrady, sahající původně za silnici Plzeň - Kralovice. V r. 1421 klášter zpustošen husity, obnoven těsně po Bílé hoře opatem Jiřím Wasmutiem, za třicetileté války opět zničen. Po třicetileté válce za opata Eugena Tyttla především stavěn konvent (1711-1740) dle plánů J. B. Santiniho Aichla, s částečnou účastí K. I. Dienzenhofera (kapitulní síň, tvořící rizalit v ose západního průčelí). Plány realizoval Matěj Ondřej Kondel, plaský poddaný ze vsi Nebřeziny. Konvent nebyl zcela dostavěn, v SZ části šmorcování pro napojení křídla a kostela. Klášter zrušen v r. 1785, poč. 19. stol. se dostal do majetku Metternichů. V r. 1894 shořel barokní krov a stropy 2. patra, v celé budově velké škody. Projekt renovace vypracoval ing. J. Pascher, památkový konzervátor z Chebu. V r. 1945 majetek Metternichů zkonfiskován státem.