Za málo významnou fasádou z 19. stol. se skrývá objekt velmi zajímavé a složité stavební historie. Jeho již. partie obsahuje část obvodového zdiva jednoho z nejstarších malostranských kostelíků raně feudálního původu, zasvěceného sv. Maří Magdaléně. Zpočátku byl patrně součástí feudálního dvorce jako vlastnický kostel, posléze však sloužil jako klášterní. Kostelík byl jednolodní o rozměrech 6,3m x 12,5m, obdobných s kostelíkem sv. Jana Na Prádle. Loď je zabudována do dnešního objektu v již. traktu vpravo od průchodu. Tvoří jeho hloubkové zdi od suterénu až po 2. p. Již před Bílou horou vznikl sev. přístavek, který se stal základem pro dnešní dispozici chodby s traktem při ulici. Starý kostelík byl tehdy upraven a změněn na kapli, která sloužila do výstavby nového klášterního kostela stejného zasvěcení (viz čp. 388/III) jako hl. klášterní svatostánek. Po zrušení kláštera r. 1787 byl dům s kaplí prodán přestavěn. Býv. kaple byla přepatrována ve výši stropů vedlejšího přístavku a zároveň bylo upraveno průčelí. Ve 30. letech 19. stol. upravili Nostitzové objekt naposledy. Dostal tehdy dnešní klasicistní průčelí. Ve dvoře vzniklo několik klasicistních a novodobých utilitárních přístavků, při jejichž stavbě bylo druhotně využito zdiva ze zbořených částí kaple. Dvoupatrový nárožný dům má uličná průčelí členěna průběžným podokenním pásem a je ukončeno klasicistní korunní římsou. Ve 3. ose zleva prolamuje přízemí jednoduchý barokní kamenný portálek s uchy, osazený pozdně klasicistními dveřmi. Okna 1. p. rámují klasicistně profilované šambrány a zdůrazňují přímé nadokenní římsy nad prázdným suprafenestrem. Prostor někdejšího kostelíka není podsklepen, pouze v jeho záp. části byla dodatečně vyhloubena patrně krypta. Zajímavý je prostor sklepa v záp. pokračování kostela, který patrně vznikl současně s prodloužením kostelíka záp. směrem, k čemuž patrně došlo v době, kdy sloužil jako hl. klášterní kostel dominikánům (po r. 1604). Sev. suterénní prostor je mladším přídavkem konce 18. stol., ještě mladší jsou patrně prostory po již. straně někdejšího kostela. Dispozice přízemí je modelována jako hloubkový lehce asymetrický trojtrakt, který při Harantově ul. přechází do dvorního jednotraktového křídla, zaklenutého valenými klenbami s pětibokými výsečemi. Celý sev. trakt tak nepochybně prošel výraznou přestavbou na konci 18. stol. Naproti tomu střední chodba je klenuta valeně s řadou drobných výsečí, prozrazujících původ na poč. 17. stol.