kostel sv. Jakuba Většího

Kostel je vystavěn v centru obce na nízké vyvýšenině zpevněné tarasní zdí, dříve býval obklopen hřbitovem. Jedná se o orientovanou podélnou jednolodní stavbu s pětiboce ukončeným kněžištěm, k jehož severní straně přiléhá čtyřboká sakristie, na západní straně je v ose průčelí přistavěna předstupující hranolová věž. Loď je krátká, téměř čtvercová, v šíři kněžiště. Kněžiště je opatřeno dvakrát odstupněnými pilíři s pultovou stříškou, loď a věž jsou zpevněny opěráky. Střecha kostela je sedlová, v závěru zvalbená, na věži stanová, nad sakristií pultová. Jako krytina je užita pálená taška bobrovka. Hladké fasády lodi a presbytáře jsou prolomeny okny s půlkruhově završenými záklenky, v závěru presbytáře jsou zčásti zazděné úzké okenní niky s lomenými záklenky a nálevkovitě rozevřenými špaletami. V jednom okně se dochovalo úplné kamenné ostění ve tvaru jeptišky. Pod dvěma půlkruhovými okny presbytáře jsou ve fasádě přiznané niky – pozůstatky starších úzkých gotických otvorů. Na severní straně lodi je jeden malý, úzký obloukově završený zazděný otvor s mírně rozevřenou špaletou. Fasády jsou završeny jednoduše profilovanou korunní římsou. Hlavní vstup do kostela je portálem završeným nízkým segmentem. Na severní straně věže jsou prolomeny v prvním a druhém patře dva čtvercové okenní otvory, výše po jednom střílnovém otvoru na severní, jižní a západní straně, ve zvonicovém patře otevřeny do všech stran půlkruhově završené okenní otvory se žaluziovými okenicemi. Spodní třetina věže je bez omítek, je zde pohledově uplatněno řádkové kvádříkové zdivo s podřezávanými spárami, v první patře též pás klasového zdiva. V jižní zdi lodi je boční, segmentem završený vstup. Loď je plochostropá, od kněžiště oddělena mírně hrotitým vítězným obloukem, v podvěží trámový podhled. V její západní části je vestavěna mělká dřevěná hudební kruchta spočívající na koutových přizdívkách a přístupná z věžní empory zaklenuté nízkou valenou klenbou. Kněžiště je zaklenuto jedním polem křížové žebrové klenby a šestipaprskovým závěrem, odděleny jsou pasem, který plynule přechází do přízedních pětibokých přípor. Klínová vyžlabená žebra se protínají v drobných kruhových svornících a sbíhají do vysoko osazených jehlancových konzol (jedna z nich je vějířově tvarovaná, jiná obsahuje vysoký reliéf hlavy prostovlasého muže). V severní zdi kněžiště je prolomen portál s kamenným, na hraně zkoseným ostěním, vedoucí do valeně zaklenuté sakristie. (Datace stavebních částí: loď a částečně věž - 2. pol. 12. stol.; presbytář - poslední třetina 13. stol.; sakristie - 14. stol.; strop lodi zvýšen v 1. polovině 17. stol.; okna – 18. stol.)