Spodní část mohutného podstavce tvoří nízký hranolový sokl, který je z velké části zapuštěný do země. Na něj nasedá bohatě propracovaný dřík s postranními volutami opatřený na čelní a bočních stranách plastickými reliéfy světců. Na čelní mírně zaoblené straně dříku orientované k severu se v poměrně hluboké nice orámované rozvilinami s mušlí nachází reliéf, který znázorňuje bosou ženskou postavu. Ta má pravděpodobně na hlavě věnec a zahaluje ji splývavé přepásané roucho. V rukou drží lebku a u nohou jí leží kříž. Literatura ženu popisuje jako sv. Rozálii. Z čelního pohledu na pravé straně je v nice zobrazen reliéf světce ve františkánském rouchu, jemuž u nohou leží kniha. Pravděpodobně se jedná o sv. Antonína Paduánského. Levou stranu dříku zdobí také v nice umístěný reliéf sv. Františka z Assisi. Tomuto světci u nohou leží lidská lebka a kříž. Na dřík navazuje hlavice se zvlněnou profilovanou římsou, v jejímž středu je osazen klenák s jemnou kartuší. Jako podnož pro samotnou sochu sv. Máří Magdalény slouží nízký hranolový nástavec. Vytesaná datace na jeho čelní straně upomíná na rok vzniku díla: „17 62“. Světice je znázorněna jako klečící postava na skále, s bolestným výrazem ve tváři. Pravou rukou objímá krucifix a levou svírá nádobku s vonnou mastí přiloženou na srdci. U paty kříže je položena lebka.