Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého se v současné době nalézá provizorně deponována v areálu Božího hrobu v Mimoni (Niemes). Původní umístění statue bylo po levé straně silničního mostu vedoucího přes Panenský potok u komunikace vedoucí z centra Mimoně do Jablonného v Podještědí. Statui nechal roku 1749 zhotovit tehdejší mimoňský starosta Franz Kirschner. Roku 1775 byly při veliké vodě poškozeny základy statue, k jejímu znovuosazení došlo o rok později. Ze svého původního místa byla socha rozhodnutím MK ČR čj. 9075/92 ze dne 30. 9. 1992 přemístěna do prostoru před domem čp. 119 na levém břehu Panenského potoka naproti areálu Božího hrobu. Ani zde však statue nevydržela dlouho, v souvislosti s opravami mostu a opěrné zdi nábřeží byla na podzim roku 2004 rozebrána a provizorně uložena v areálu Božího hrobu těsně u jeho ohradní zdi. Po ukončení prací se však na své druhotné místo nevrátila, neboť se předpokládá její třetí přemístění, tentokráte na místo před ohradní zdí areálu Božího hrobu, vpravo od vstupní brány. V současné době jsou rozebrané části statue zakryty dřevěnou konstrukcí s plechovou stříškou, boky kryty hadrovými plachtami. Vzhledem k dnešní obtížné dostupnosti jednotlivých částí statue vychází následující popis ze starší fotodokumentace a z informací evidenčního listu nemovité kulturní památky z roku 1967, po znovupostavení statue bude nutné proto popis revidovat. Mnohokráte rozebíraná a sestavovaná statue se skládá z mohutného podstavce šestibokého půdorysu s konvexně vypjatou čelní stěnou. Podstavec tvoří vysoká profilovaná patka, velice bohatě reliéfně zdobená střední část a mohutná římsa na čelní stěně dynamizovaná vztyčenými rozeklanými volutami doplněnými motivem mušle. Spodní pás římsy podstavce je zdoben motivem čabrak. Čelní stěna patky podstavce obsahuje votivní nápis pojednávající o vzniku, původu i opravách statue (v současnosti obtížně přístupná partie, bude nutné doplnit). Čelní stěna střední části podstavce nese reliéf sv. Jana Nepomuckého uctívajícího Staroboleslavské paládium (stojící anděl drží paládium ve své levici a světec k němu z levé strany přikleká). Na dalších stěnách střední části podstavce se dle údajů evidenční karty z roku 1967 nalézají: “reliéfy Václava IV. a sv. Jana Nepomuckého, most s plameny, na zadní stěně mrtvé tělo světce a nad ním Krucifix”. Socha světce spočívá na vlastním šestibokém podstavci s konkávkonvexně zprohýbanou čelní stěnou. Světec je nesen na obláčcích osazených andílky a andělskými hlavičkami s dlouhými rozevlátými prameny vlasů. Prostovlasý sv. Jan Nepomucký obvyklého ikonografického barokního typu je oděn do kanovnického roucha. Rozevlátou rochetu má světec sepnutou šňůrkou se střapci, na krku má pak pověšen medailon se Staroboleslavským paládiem. Zatímco Janova levice je u levého boku, pravice je vztyčena vzhůru. V ní světec držel kříž s Kristovým korpusem, ke kterému upínal svůj zrak. Hlava je tak natočena k pravému rameni, tvář s vousy je lemována výraznými delšími prameny vlasů. Světec má pootevřená ústa. Zdařile pohybově komponovaná Janova postava je doprovázena po levé straně puttim, který ve své levici drží zámek trojúhelného tvaru a pravý ukazováček si významně klade na ústa (aluze na Janovu mlčenlivost).