konvent

Areál kláštera dominuje jihovýchodní části historického centra Oseka, kostel je v jeho severozápadní části, konvent po jižní straně kostela. Budova konventu je čtyřkřídlá z části podsklepená (jižní a západní křídlo) a z větší části dvoupatrová (severní křídlo celé pouze patrové, v jižním vysoký refektář v přízemí zabírá i 1. patro) zděná hladce omítnutá stavba postavená na zhruba čtvercovém půdorysu kolem rajské zahrady pod valbovou střechou krytou frankfurtskými taškami z asi pozinkovaného červeně natřeného ocelového plechu. Východní, jižní a západní křídlo ambitu tvoří v rajské zahradě přízemní přístavek příslušných křídel konventu pod pultovou mědí krytou střechou. Průčelí konventu (pokud není uvedeno jinak) jsou dvoupatrová, přičemž okna jednotlivých podlaží jsou pomocí frontonů a parapetů spojena do svislých pruhů. Vodorovně je průčelí členěno z pískovcových kvádrů vyzděným soklem a štukovými profilovanými římsami: korunní, dvěma bankálovými (v patrech, úseky pod okny provedeny v pískovci), průběžnou nadokenní v 1. patře (v úsecích nad okny pískovcová a střídavě vybíhající ve špici nebo vzdutá do oblouku) a kordonovou mezi přízemím a 1. patrem. Parapety oken v patrech mají vpadlá obdélná zrcadla a mezi parapety oken ve 2. patře jsou vystouplá zrcadla po stranách rozšířená o odsazené půlkruhy. Okna má konvent na vnějších průčelích (pokud není uvedeno jinak) v nadzemních podlažích dvojitá čtyřkřídlá čtyřtabulková (neb šestitabulková) dovnitř otvíravá osazená v pískovcových šambránách (s ušima v 1. patře), na vnějších stranách s dvojitou lištou a na vnitřních s odsazeným zakulacením (pokud toto nebylo v klasicismu nahrazeno polodrážkou rámu okna osazeného tehdy v líci fasády) a s podokenními římsami. V přízemí jsou zpravidla opatřena mřížemi a mají nadokenní římsy se “stříškami” nad nimiž jsou nízká vpadlá obdélná zrcadla v rozích zmenšená o čtvrtkruhy, v 1. patře mají nad suprafenestrami výše uvedené průběžné nadokenní římsy, ve 2. patře mají uprostřed stran (mimo dolní) hlavní klenák. Hlavní východní průčelí je devítiosé, přičemž první, čtvrtá pátá a dále osmá a devátá osa patří třem velmi málo vystupujícím rizalitům. Na těchto rizalitech je výše uvedená průběžná nadokenní římsa nad okny prvního patra vzdutá do oblouku a v polích mezi rizality vybíhá ve špici. Ve čtvrté ose je hlavní portál budovy, má tvar barokní jónské edikuly se srostlicemi pilastrů po stranách, které nesou architrávové kladí krepovaného prolomeného frontonu s uprostřed vzdutou římsou podpíranou zde volutovou konzolou nesoucí na římse osazený sokl s gotickou pískovcovou sochou Madony z doby kolem roku 1340 (dnes je zde umístěna kopie). V edikule je obdélný otvor zaklenutý odsazeným stlačeným obloukem, na jeho archivoltě jako hlavní klenák je výše zmíněná volutová konzola. Závětří za otvorem má valenou klenbu a po stranách po konchou zaklenuté nice, v čele dvoukřídlé dovnitř otvíravé rámové dveře v profilovaném pískovcovém ostění. V šesté ose je k průčelí přistavěn přízemní pětiboký závěr pozdně gotické kaple kapitulní síně pod nízkou mědí krytou valbovou střechou. Závěr je postaven z pískovcového kvádrového zdiva, má nahoře zvonovnicí zakončený sokl, jednou odstupňované opěráky a plnými oblouky zaklenutá okna s kružbami - to v čele širší a s o něco vyšším parapetem. Nahoře je zakončena barokní korunní profilovanou římsou, která se zalamuje i kolem opěráků, na kterých jsou osazeny barokní dekorativní vázy a koule. Opěráky mají nahoře pod římsou oblounem oddělený vlys. Mezi 3. a 4. a mezi 4. a 5. osou navazují na průčelí ploty zahrádek v nádvoří prelatury. Jižní průčelí je jedenáctiosé s postranními přístavky, (1 + západní přístavek + 2 + 5 + 3 + východní přístavek), kde 4. až 8. osu tvoří vyšší pětiosý rizalit refektáře a konventního sálu, který má pouze dvě nadzemní podlaží – převýšený refektář je vysoký přes přízemí a první patro ostatních částí konventu, proto má rizalit jiné členění průčelí. Svisle jej člení dvě řady šesti pilastrů (ty přízemní jsou barokně jónské), z nichž ty u střední osy jsou svazkové a vymezují tím velmi málo vystupující rizalit. Vodorovně je jižní průčelí členěno pískovcovým soklem, v místě kordonové římsy úplným krepovaným kladím (na jónských pilastrech), jehož horní část je zalomena pouze na krajích středního mírně vystupujícího rizalitu. Nad tímto pálenými bobrovkami zastřešeným kladím je jednoduchý sokl a průběžná podokenní římsa, které vymezují sokly pilastrů a parapety oken konventního sálu (oboje s obdélnými zrcadly) a nahoře korunní římsa, zalamující se ve své horní části opět pouze na krajích rizalitu. Velká hrotitá okna přízemí jsou osazena v hlubokých špaletách s jednoduše profilovanými šambránami. Jsou dvojitá vnější desetitabulková, vnitřní v dolní obdélné části dvanáctitabulková a v horní s neogotickou kružbou. Okna konventního sálu jsou obdélná šestitabulková osazená v pískovcových šambránách s ušima na vnější straně s dvojitou lištou a na vnitřní s odsazeným zakulacením, sedí na výše uvedené průběžné podokenní římse a nahoře mají přímé nadokenní římsy se “stříškou”. Před rizalitem mají okna prvního patra suprafenestry ozdobeny vegetabilním ornamentem, který se v podobě dvou festonů vyskytuje v jejich výši i v poli mezi nimi. Ve 3. a 9. ose průčelí (tedy před a za rizalitem) jsou v přízemí místo oken dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé rámové dveře se zamřížovaným nadsvětlíkem s dvoukřídlým šestitabulkovým dovnitř otvíravým oknem. Ostění dveří a šambrány nadsvětlíků s nadokenními římsami jsou obdobných tvarů, jaké mají vedlejší okna. Západní přístavek je dvouosý a jeho boční průčelí mají jednu okenní osu. Na jeho západní boční průčelí je z jižního průčelí konventu přetažen sokl a římsy korunní, průběžná podokenní druhého patra a kordonová mezi prvním patrem a přízemím. Přístavek má pouze jedno okno ve druhém patře, stejné jako jsou ve druhých patrech konventu. U jižního dvouosého průčelí zabírá západní osu přistavěný patrový “krček”, který přístavek spojuje se špitálem, východní osa má stejné členění jako východní boční průčelí. Přístavek má zde při zkoseném nároží a v koutě pilastry vysokého řádu (v prvním a druhém patře tvoří hlavici část krepované korunní římsy), jejichž sokl je tvořen jejich částí v přízemí. Mezi pilastry jsou osy vodorovně děleny kordonovými římsami, přičemž ta mezi prvním a druhým patrem navazuje na průběžnou nadokenní římsu jižního průčelí konventu. V takto vzniklých polích je po plným nebo mírně převýšeným obloukem (s hlavním klenákem a pásovými patkami) zaklenutém otvoru, v patrech doplněném o parapet s vpadlým obdélným zrcadlem a krytý na kraji profilovanou parapetní pískovcovou deskou. Později byly otvory v patrech zazděny a do každého líce zazdívky bylo osazeno dovnitř otvíravé dvojité čtyřkřídlé čtyřtabulkové okno se štukovou, lištou lemovanou, šambránou. V přízemí byl zazděn pouze otvor ve východním bočním průčelí, bez okna. Východní přístavek je složitějšího půdorysu, na východní straně je přistavěn k opatské knihovně prelatury. Ten je v části při konventu též dvouosý a boční průčelí má jednu osu. Toto boční průčelí a přiléhající západní osa průčelí jižního jsou členěny stelně jako u západního přístavku východní osa jižního průčelí a východní průčelí, s tím rozdílem, že zde jsou v přízemí zazděny oba otvory a otvory v patrech byly opatřeny okny asi nikoli dodatečně. K východní ose jižního průčelí je k této části přístavku přistavěn též dvoupatrový krček, k němuž je opět na východě přistavěna dvoupatrová “záchodová“ věž. Krček má své jediné západní průčelí členěné krom soklu a korunní římsy římsami kordonovými, ve vzniklých polích je po plným obloukem zaklenuté nice (v 1. patře s pískovcovou profilovanou parapetní deskou ve zbylých podlažích nahrazenou pouhým štukem), v nich je vždy po okně v lištou lemované šambráně. Záchodová věž je s krčkem spojena pouze větší východní částí svého severního průčelí, ostatní průčelí mají jednu okenní osu. Na nárožích má srostlice tří lizén, z nich ty přímo na nárožích jsou postaveny na koso a konkávně prohnuty. Postranní jsou pasem mezi 1. a 2. patrem spojeny v lizénové rámy a nad přízemím mají na sobě úseky kordonové římsy, nad nimiž jsou patra od přízemí odsazena ústupkem. Okna jsou zde dvojitá dovnitř otvíravá dvoukřídlá dvou-, čtyř-, šesti- či dvanáctitabulková, v patrech osazena v lištou lemovaných šambránách – ve druhém patře štukových s průběžnou podokenní římsou (končí u lizén) a v prvním patře pískovcových s podokenní římsou a hlavním klenákem. Dolní zhruba polovina šambrán je, nejspíše od počátku, zazděna, okno ve druhém patře jižního průčelí je dnes zazděno celé. Okna v přízemí jsou bez šambrán, v obdélných nikách, z nichž je v západním průčelí zazděna větší dolní část a v jižním menší horní. Okno ve východním průčelí má štukovou šambránu s dvojitou lištou a je z poloviny i s touto šambránou zazděno přístavkem zádveří k opatské knihovně, barokní mříž osazená v této šambráně před oknem toto zazdění již respektuje. Při jihozápadním nároží je dnes přistavěn k jižnímu průčelí mohutný novodobý hladce omítnutý komín zhruba čtvercového půdorysu, sahající více jak metr nad korunní římsu. Západní průčelí konventu je jedenáctiosé, přičemž první a druhá, dále pátá až sedmá a desátá a jedenáctá osa patří třem velmi málo vystupujícím rizalitům. Na těchto rizalitech je výše uvedená průběžná nadokenní římsa nad okny prvního patra vzdutá do oblouku a v polích mezi rizality vybíhá ve špici, která je také u středního okna středního rizalitu – v 6. ose. Suprafenestry těchto oken mají štukové reliéfy vegetabilních ornamentů případně ve středech doplněných hlavičkami andílků, vázami či mušlemi. Ve druhé ose v přízemí jsou místo okna dovnitř otvíravé rámové dveře se zamřížovaným nadsvětlíkem s dvoukřídlým dovnitř otvíravým oknem. Ostění dveří a šambrány nadsvětlíků s nadokenními římsami jsou obdobných tvarů, jaké mají vedlejší okna. Severní průčelí otevřené dvěma částmi (západní a východní po stranách umrlčí kaple klášterního kostela do tzv. Klostergasse je bez členění a má v obou částech po dvou oknech bez šambrán. Ke konventu patří místnost prvního patra, která je umístěna nad zimní sakristií klášterního kostela, a která je osvětlena jedním oknem z východní části Klostergasse. Západní část Klostergasse má mezi konventem a kostelem vyzděn segmentem podklenutý prampouch. Dvorní průčelí (do rajské zahrady východního, jižního a západního křídla jsou sedmiosá dvoupatrová přičemž první patro je z větší části zakryto pultovou, mědí pobitou, střechou představěné křížové chodby se sedlovými vikýři. Pouze u východního (ve 2. a 5. ose) a západního (ve 3. a 6. ose) křídla je tato střecha vždy dvakrát přerušena valbami a v takto vzniklých “průzorech” jsou v líci fasády osazena šířkově oválná jednoduchá devítitabulková okna. Ve východním průčelí s jednoduchými štukovými šambránami, v západním je nad nimi odsazeno druhé patro, odsazení kryto pálenou krytinou. Okna ve druhém patře v těchto průčelích jsou stejná jako na vnějších průčelích, pouze pět slepých oken středního rizalitu konventního sálu severního průčelí jižního křídla má stejné šambrány, jako ta v průčelí jižním. Rovněž tento rizalit je zde stejně členěn s tím, že je až po podokenní římsy oken 2. patra (které zde nejsou průběžné) zakryt již výše zmíněnou pultovou střechou představěné křížové chodby. Tato křížová chodba má u západního a východního (zde ve 3. ose je pod oknem dvojice ven otvíravých rámových dveří celkem o čtyřech výplních) křídla po 6 okenních osách, u jižního křídla je těchto 6 os od sebe odděleno studničním stavením zakončeným třemi stranami pravidelného osmiúhelníka. Okna jsou zde vrcholně gotická lomená s jednoduše zkoseným ostěním a bohatými vzorci kružeb, dvou nebo trojdílná. Mezi nimi opěráky, které z části zůstaly ve své gotické podobě (většinou jednou odstupňované zakončené pultem – dnes krytým měděným plechem) a z části byly upraveny (asi v baroku). Nahoře jsou zakončeny jednoduše profilovanou římsou a nad ní opatřeny dřevěnou konstrukcí mědí kryté pultové stříšky. Takto upravené opěráky západního křídla jsou navíc na nárožích pravoúhle vybrány. Jižní dvorní průčelí severního křídla je pouze patrové. V přízemí má osm trojdílných neb čtyřdílných gotických oken křížové chodby, jinak obdobných jako u ostatních křídel konventu. Mezi nimi jsou opěráky v původní podobě, pouze k prostřednímu je přizděn náhrobní kámen Kerunka z Lomu. Desetiosé patro (oproti přízemí přibyly dvě postranní osy nad střechami křížové chodby u východního a západního křídla, přičemž v 1. ose na západní straně je pouze volské oko) je vodorovně členěno kordonovou římsou a úplným kladím, jehož součástí je korunní římsa. Svisle je členěno pilastry (či lizénami) se sokly na kordonové římse a ve vlysu kladí měnící se v triglyfy. Okna jsou zde dvojitá dovnitř otvíravá čtyřkřídlá šestitabulková osazená v šambránách s lištou a podokenní římsou, jejichž průběžná krepovaná nadokenní římsa je vlastně architrávem výše uvedeného kladí.