Areál kláštera dominuje jihovýchodní části historického centra Oseka, kostel je v jeho severozápadní části, konvent po jižní straně kostela, prelatura je v rámci kláštera v jeho severozápadní části. Prelatura je patrová z větší části podsklepená zděná hladce omítnutá trojkřídlá budova na půdorysu písmene U pod valbovou (nad středním rizalitem východního křídla mansardovou) střechou, krytou dnes frankfurtskými taškami z červeně natřeného ocelového plechu. Severní křídlo má nad severním průčelím celkem třípatrovou hodinovou věž (krytou měděným plechem pobitou helmicí se dvěma oktogonálními lucernami) a je na západní straně spojeno s kostelem patrovým “krčkem”, který má však nižší podlaží. Součástí jižního křídla je dvoupatrová nepodsklepená opatská knihovna se sedlovou střechou, která spojuje prelaturu s konventem. Průčelí mají krom ve štuku vytažené profilované hlavní římsy pískovcovou profilovanou římsu kordonovou a z pískovcových kvádrů vyzděný sokl. Okna má prelatura (pokud není uvedeno jinak) v nadzemních podlažích dvojitá čtyřkřídlá čtyřtabulková (do dvora zpravidla s čtyřiadvaceti tabulkami) dovnitř otvíravá osazená v pískovcových šambránách s ušima a s podokenními římsami, v přízemí jsou (na vnějších průčelích) opatřena mřížemi a mají nadokenní římsy a v patře tympanony - segmentové a v rizalitech trojúhelníkové, které májí horní části prohnuty dolů, na dvorních průčelích se segmentové a trojúhelné frontony střídají. Suterén má okna zpravidla jednoduchá dvoukřídlá osmitabulková dovnitř otvíravá opatřená barokní mříží, šambrány mají na vnější straně lištu a uprostřed každé strany hlavní klenák. Na hlavním průčelí jsou tato okna podstatně nižší a nemají šambrány. Hlavní vstupní severní průčelí severního křídla je jedenáctiosé (2 + 2 + 1 + 1 + 1 + 2 + 2), přičemž okna od suterénu mají pouze tři první osy, je členěno velmi málo vystupujícími rizality, po stranách dvouosými a uprostřed trojosým, který má v ose další jednoosý rizalit v šíři hodinové věže pokračující zde nad korunní římsou (v tomto úseku pískovcovou) druhým a třetím patrem. Přízemí a patro zabírá hlavní portál, pro nějž je na tomto rizalitu vynechána kordonová římsa. Portál je z pískovce, má tvar edikuly, s profilovanou plným obloukem zaklenutou šambránou vrat, po stranách s diagonálně před pilastry postavenými sloupy (pilastry i sloupy jsou kanelovány, mají kompositní hlavice a běžné asijské patky, osazeny jsou pouze na plintech – bez soklu) Sloupy nesené kladí se nad nimi zalamuje a nad šambránou segmentem vzdouvá, sledujíce tak její plný oblouk. Šambrána, architráv a vlys kladí mají společný mohutný hlavní klenák opatřený profilovanou volutovou konzolou, kolem níž se zalamuje římsa kladí. Na dolní části konzoly je zlatě lemovaná vykrajovaná kartuš se zlaceným letopočtem 1721. Nad kladím (v 1. patře) je součástí portálu mírně konkávně prohnuté zamřížované sdružené okno se šambránou s ušima a mírně předstupujícím středním sloupkem, podle něhož se zalamuje bohatě profilovaný prolomený fronton s nahoře volutami zakončenými římsami. Po stranách šambrány jsou volutová křídla ozdobená akanty. Parapet okna má pod podokenní profilovanou římsou (pod středním sloupkem šambrány se zalamující) šest čtvercových a obdélných zrcadel s čtvrtkruhy vybranými rohy. Pod středním sloupkem šambrány je na parapetu dolů se konkávně rozšiřující pilastr, ozdobený vpadlým zrcadlem. Po stranách parapetu, nad sloupy vlastního portálu jsou na kladí osazeny dvě vázy zakončené nahoře plameny zhruba ve tvaru piniové šišky. V portále jsou osazena dvoukřídlá rámová dovnitř otvíravá levá vrata o šestnácti výplních v záklenku opatřená pevným dílem vyskládaným z radiálně kladených prken. Západní křídlo vrat má levé dovnitř otvíravé dveře. Hodinová věž (nad rizalitem s portálem) má nad korunní římsou prelatury ve 2. a 3. patře na nárožích svazkové pilastry se sokly. Ve 2. patře severního průčelí (ostatní průčelí tohoto patra věže směřují na půdu severního křídla prelatury) má sdružené okno v pískovcové šambráně s uchy a s podokenní a nadokenní římsou. Výplně v tomto patře jsou jednoduché čtyřkřídlé desetitabulkové dovnitř otvíravé. Ve 3. zvonovém patře je na všech stranách po plným obloukem zaklenutém okně (s dvoukřídlými dovnitř otvíravými žaluziemi s třetím pevným křídlem v záklenku nad poutcem) s pískovcovou šambránou s uchy, s čtvrtkruhy vykrojenými horními rohy a hlavním klenákem. Okna jsou umístěna tak vysoko, že se jejich šambrány dotýkají pískovcové korunní římsy věže, která se ve spodní časti kolem nich, a kolem jejich hlavních klenáků zalamuje. Na severní a jižní straně má helmice věže po pískovcovém vikýři, které mají do okenních otvorů osazeny čtvercové černě natřené plechové ciferníky hodin se zlacenými ručičkami a římskými číslicemi v mezikruží. Vikýře mají volutová křídla a profilovanou římsu, uprostřed půlkruhem vzedmutou kolem reliéfu mušle a zakončenou zde koulí. Severní průčelí “krčku” spojující prelaturu s kostelem je čtyřosé, přičemž okna ve třetí a čtvrté ose v přízemí jsou slepá. Okna se od výše popsaných liší tím, že ta v přízemí mají šambrány bez nadokenních říms, a ta v patře mají místo tympanonů rovné nadokenní římsy. Východní zahradní průčelí východního křídla je sedmnáctiosé (2 + 2 + 2 + 1 + 3 + 1 + 2 + 2 + 2), svisle je členěno velmi málo vystupujícími odsazeními, které po stranách tvoří dvouosé rizality a dále ke středu po dvou a jedné ose vytváří pole, až uprostřed vrcholí trojosým o celou okenní osu vystupujícím a asi o 2,5 m vyšším rizalitem opatského sálu. U oken v patře se po těchto polích střídají segmentové a trojúhelné frontony, začíná se se segmentovými na krajních rizalitech. Střední rizalit má v přízemí o něco větší okna než výše popsaná – sice také čtyřkřídlá, ale dvanáctitabulková, v patře šestikřídlá dvanáctitabulková s podstatně honosnějšími šambránami. Ty mají okenní otvor zaklenut stlačeným obloukem s po stranách odsazenými čtvrtkruhy, mají uši netypického oblého tvaru a horní rohy s čtvrtkrukovým vybráním, na vnitřním i vnějším obvodě mají poměrně bohatě profilované lišty, hlavní klenák s profilovanou volutovou konzolou ozdobenou v dolní části akantem. Nad tím fronton složený z rovné nadokenní římsy, nad níž je segment po stranách odsazením spojený s částmi frontonu trojúhelníkového, které jsou dole, u nadokenní římsy, zakončeny volutami. V ploše frontonů kartuše různých tvarů z do volut stočeným vegetabilním ornamentem. Vodorovně je průčelí navíc členěno jednoduše profilovanou kordonovou římsou mezi přízemím a suterénem a střední rizalit má korunní římsu rozšířenu o vlys a architráv na kompletní kladí. Střední rizalit má ve střední ose v přízemí místo okna dvoukřídlé pravé dovnitř otvíravé rámové dveře o osmi výplních (z toho šest zasklených) s nadsvětlíkem. Dveře vedly ze salla terreny na toho času rozebrané dvouramenné pískovcové schodiště s balustrádovým zábradlím. Jižní průčelí jižního křídla je jedenáctiosé (2 + 2 + 1 + 1 + 1 + 2 + 2), přičemž okna od suterénu má pouze pět posledních os, je členěno velmi málo vystupujícími rizality, po stranách dvouosými a uprostřed trojosým, který má v ose další jednoosý rizalit v patře s oknem se segmentovým tympanonem a v přízemí s branou se svlakovými dvoukřídlými pravými dovnitř otvíravými vraty s pravými dveřmi v západním křídle a s pevným dílem ve stlačeném záklenku složeným z vodorovně kladených prken. Ostění brány má jednoduše profilované sloupky s římsovými hlavicemi, mírně stlačený štukový záklenek má stejnou profilaci. Jižní průčelí opatské knihovny (mezi jižním průčelím jižního křídla prelatury a konventem) je pětiosé, dvoupatrové, přičemž okna jednotlivých podlaží jsou pomocí frontonů a parapetů spojeny do svislých pruhů. Vodorovně je průčelí členěno z pískovcových kvádrů vyzděným soklem a štukovými profilovanými římsami: korunní, dvěma bankálovými (v patrech, úseky pod okny provedeny v pískovci), průběžnou nadokenní v 1. patře (v úsecích nad okny pískovcová a střídavě vybíhající ve špici nebo vzdutá do oblouku) a kordonovou mezi přízemím a 1. patrem. Okna se od výše popsaných liší takto: v přízemí šambrány nemají uši a nad “stříškami” nadokenních říms jsou nízká vpadlá obdélná zrcadla po stranách rozšířená o půlkruhy, v 1. patře jsou sice čtyřkřídlá, ale desetitabulková, jednoduchá a tympanony jsou nahrazeny výše uvedenou průběžnou nadokenní římsou, mají parapety s vpadlými obdélnými zrcadly, ve 2. patře u velkého knihovního sálu (první tři okna od východu) jednoduchá dovnitř otvíravá čtyřkřídlá osmitabulková osazená v pískovcových šambránách s lištou na vnější straně a uprostřed stran mají hlavní klenáky, pod výše uvedenou balkánovou římsou mají parapet s vpadlým obdélným zrcadlem (mezi těmito parapety jsou vystouplá obdélná zrcadla rozšířená po stranách o půlkruhy), u zbývajících dvou oken mimo velký knihovní sál jsou do stejných šambrán osazena okna dvojitá dvoukřídlá osmitabulková. Před první okenní osu přízemí je postaven přízemní přístavek zádveří s dvoukřídlými levými dovnitř otvíravými rámovými dveřmi o šesti výplních s dvanáctitakulkovým zamřížovaným nadsvětlíkem v čele a oknem na bočním průčelí, s profilovanou štukovou korunní římsou a lizénovými rámci. Severní dvorní průčelí opatské knihovny je stejné jako její průčelí jižní, ale pouze čtyřosé. Asi starší okenní výplně jsou jinak děleny než na průčelí jižním: v přízemí a 1. patře jsou čtyřkřídlá dvacetitabulková, ve 2. patře čtyřkřídlá šestnáctitabulková. V poslední ose v přízemí je okno nahrazeno dvoukřídlými levými dovnitř otvíravými rámovými dveřmi s dvoukřídlým dvanáctitabulkovým nadsvětlíkem, vše osazeno do šambrány tvarem shodné se šambránami sousedních oken. Severní dvorní průčelí jižního křídla je sedmiosé, přičemž okno od suterénu je pouze v první ose a poslední dvě osy patří mělkému rizalitu s okny od záchodků. Na tento rizalit přebíhá vodorovné členění ze sousedního průčelí opatské knihovny s tím, že je nahoře zakončen průběžnou nadokenní římsou prvního patra, která zde ale zůstává rovná. Tato záchodová okna mají stejné šambrány jako okna knihovny, ale jiné výplně v přízemí jsou čtyřkřídlá dvanáctitabulková, v patře dvoukřídlá šestitabulková, v dolní polovině zazděná – zaslepená. Ve druhé ose se do nádvoří velkým otvorem zaklenutým mírně stlačeným obloukem otvírá průjezd. Západní dvorní průčelí východního křídla bylo devítiosé (se všemi okny suterénu), přičemž uprostřed má trojosý o celou okenní osu vystupující a asi o 2,5 m vyšší rizalit hlavního schodiště. Ten má korunní římsu rozšířenu o vlys a architráv na kompletní kladí, v patře o něco vyšší okna rozdělená na třicet dva tabulek, v prostřední ose v přízemí pískovcový portál vedoucí na hlavní schodiště. Portál je tvořen šambránou lemovanou na vnější straně výrazným oblounem a horní kouty má vyplněny odsazenými čtvrtkruhy. Dveře jsou dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé rámové o osmi výplních. Po stranách šambrány stojí diagonálně umístěné pilastry s hlavicemi z profilovaných volutových konzol, které nesou podle nich zalamované kladí. Vlys tohoto kladí uprostřed značně nabývá na výšce, čímž zatlačuje architráv pod ním za překlad šambrány, římsa nad ním je znač ně vzdutá a na vlysu tak vzniklo místo pro velkou kartuš ohraničenou do volut zavinutými a akanty ozdobenými pásky. V kartuši vpadlé zrcadlo s letopočtem 1722. Někdy v průběhu 20. století byl do kouta u severního boku rizalitu vestavěn výtah, který tak zakryl jednu okenní osu jak západního průčelí, tak i okna boku rizalitu. Jižní dvorní průčelí severního křídla je pětiosé a ve čtvrté ose v přízemí se do nádvoří velkým otvorem zaklenutým mírně stlačeným obloukem otvírá průjezd, okno suterénu je pouze v páté ose. Jižní dvorní průčelí krčku spojující prelaturu s kostelem je složitě řešeno. Je čtyřosé, okna mají stejné šambrány jako v průčelí severním, výplně jsou zpravidla dvojité čtyřkřídlé dovnitř otvíravé desetitabulkové. První dvě osy mají všechna okna s mříží a okno ve druhé ose v přízemí je z dolních tří pětin zazděno, další dvě osy jsou již v rizalitu vystupujícím v přízemí o jednu (okno téměř úplně zazděno) a v patře o dvě okenní osy (okno ve druhé z dolní poloviny zazděno). Nároží tohoto rizalitu je čtvrtkruhem vybráno a odsazeno od sousedících fasád “polodrážkami”. Jižní průčelí tohoto dvouosého rizalitu má ještě v celkem čtvrté ose další mělce vystupující rizalit. Interiér prelatury tvoří dlážděné chodby obíhající kolem nádvoří a přerušené pouze v přízemí průjezdy v severním a jižním křídle. U průjezdů jsou vedlejší schodiště, další je ve spojovacím “krčku” mezi prelaturou a kostelem. Z chodeb jsou přístupné většinou zhruba čtvercové místnosti při vnějších průčelích, které jsou zpravidla i vzájemně propojeny.