Areál kláštera dominuje historické části Oseka. Ohradní zeď vede kolem celého kláštera s výjimkou severozápadu, kde je nahrazena oplocením (viz prvek číslo 18), kočárovnou s konírnou a krejčovnou čp. 485 (viz prvek číslo 22) a kůlnou (viz prvek číslo 23). Ohradní zeď začíná na severozápadní straně kláštera, na severní straně objektu vstupního nádvoří čp. 486, 489, 490 (viz prvek číslo 14), zde se jedná o hladce omítnutou zeď bez členění, pouze její koruna (krytá pálenými bobrovkami) je na vnější straně zvýrazněna pasem. Zeď je zde přerušena brankou (viz prvek číslo 120) a domem čp. 743 (viz prvek číslo 20), severněji jsou ve zdi dvoukřídlá vrata, která však vedou na pozemek, který dnes již není součástí kláštera. Dále zeď pokračuje až před severní průčelí pivovaru se stáčírnou a účtárnou čp. 484 (viz prvek číslo 24). Zde má na krátké západní straně pilířovou bránu s novodobými dvoukřídlými vraty, pak pokračuje k východu, kde se zhruba pravoúhle zalamuje k zalomení severního průčelí pivovaru (viz prvek číslo 24). Za tímto zalomením je ve zdi plným obloukem zaklenutá brána s dvoukřídlými vraty s motivem slunce, která spojuje jednotlivé části plochy za sladovnou a pivovarem čp. 484 (viz prvek číslo 35). Hlavní úsek zdi má zde hrubě omítnutý sokl zakončený pasem, na něm stojící hladce omítnutá zeď je členěna vyššími pilíři na sedmnáct polí ozdobených obdélnými vystouplými zrcadly se čtvrtkruhy vybranými rohy. Koruna polí i pilířů je kryta keramickými dlaždicemi. Zeď je v tomto úseku vybudována někdy kolem přelomu 70. a 80. let 20. století v podstatě znovu, když byla před tím v havarijním stavu, dnes je v dobrém stavu. Další úsek zdi pokračující na východ je hladce omítnut, bez členění, pouze na západním konci je opatřen vysokým soklem z režného lomového kamenného zdiva zakončeným pasem z nastojato kladených cihel. Koruna zdi je kryta naplocho kladenými cihlami. Úsek končí u severovýchodní brány (viz prvek číslo 122) a je přerušen severní branou s brankou (viz prvek číslo 121) Poslední úsek zdi na severní straně, mezi severovýchodní branou (viz prvek číslo 122) a zalomením zdi k jihu, je i s korunou hladce omítnut, asi uprostřed má dnes zaslepenou bránu zaklenutou stlačeným obloukem. Ohraničuje severní stranu plochy terasy IV. opatské zahrady. Další dlouhý úsek ohradní zdi ohraničuje plochu terasy IV. opatské zahrady na východní (zde je přerušen salla terrenou (viz prvek číslo 77) a jižní straně a končí na jihovýchodní straně kláštera, kde z části ohraničuje plochu terasy III. opatské zahrady (viz prvek číslo 76) a ovocný sad (viz prvek číslo 94). Zde je zeď hladce omítnutá a na vnější straně je členěna lizénovými rámy (lizény přecházejí v dolní polovině konkávním prohnutím do opěrného pilíře), koruna zdi je kryta naplocho položenými cihlami. Na jihu a jihozápadě je zeď ze smíšeného zdiva a korunu má krytu pálenými bobrovkami a původně byla hladce omítnuta, ohraničuje zde postupně ovocný sad (viz prvek číslo 94), plochu konventní zahrady (viz prvek číslo 110) a ovocný sad klausurní zahrady (viz prvek číslo 114). Zeď je zde přerušena jižní branou (viz prvek číslo123) a kaplí Panny Marie (viz prvek číslo 109), po jejíž stranách ustupuje do prostoru kláštera. Zeď je zde na vnější straně zesílena opěrnými pilíři, které asi od poloviny výšky jsou konkávním přechodem zeslabeny. V jihozápadním rohu ovocného sadu (viz prvek číslo94) je ve zdi, dnes zazděná, plným obloukem zaklenutá brána, další brána je na západní straně za ustupující částí zdi. V ustupující části jsou opěrné pilíře nahrazeny pilastry a zeď je zde vyšší, navýšení bylo odděleno pasem či římsou. Na západní straně je zeď hladce omítnutá, na vnější straně členěná lizénovými rámy, jejichž lizény místy přecházejí v dolní třetině konkávním prohnutím do opěrného pilíře. Nahoře je jednoduše profilovaná korunní římsa, koruna zdi je kryta pálenými bobrovkami. Jedná se o stejný typ zdi jako na předešlém úseku, ale zde je zachována nebo obnovena omítka. Další úsek začíná na jihozápadním nároží ovocného sadu klausurní zahrady (viz prvek číslo 114), který dále ohraničuje na západní straně, dále ohraničuje na severozápadní straně mlýnskou nádrž klausurní zahrady (viz prvek číslo115) a zalamuje se k severu podél koutu a východní strany noviciátní zahrady (viz prvek číslo 117), kde končí. Poslední zde popsaný úsek zdi ohraničuje severní část severní části noviciátní zahrady (viz prvek číslo 117). Zeď je zde hladce omítnutá, na vnitřní straně bez členění, na vnější straně je pilastry rozdělena na pět polí. Prostřední pole má svazkové pilastry, nahoře je zakončeno trojúhelným krepovaným frontonem a obsahuje slepou bránu s bosovaným ostěním zaklenutou stlačeným obloukem s výrazněným hlavním klenákem a patkami. Postranní pole mají krom profilované hlavní římsy od polí oblounem oddělený vlys, který přechází i na pilastry. Zbylá plocha polí má lizénové rámy, které u severních polí nebyly při opravě obnoveny. Úplně postranní pole mají v ose po slepém obdélném dveřním otvoru. Stav po nedávné opravě není dobrý, v důsledku použití nekvalitní pálené krytiny je narušována koruna zdiva což vede místy k opadávání omítek. Posledním úsekem ohradní zdi celého kláštera je západní část ohradní zdi nádvoří před západním průčelím klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie.