Jednoposchoďová zděná omítaná trojkřídlá budova s obdélným vnitřním nádvořím s koutovými trojbokými přístavky a patrovým křídlem v jihozápadním nároží, krytá sedlovými střechami Prelatura přiléhá k jižnímu boku kostela, na východní straně na ni přímo navazuje svým západním křídlem budova konventu a uzavírá tak nádvoří prelatury. Chodba tohoto křídla je součástí prelatury, kdežto hlavní trakt již patří konventu. Západní průčelí prelatury, navazující na západní průčelí kostela, je o 12 okenních osách, členěné lisénovými rámy, kordonovou římsou a profilovanou korunní římsou. Ve středních deseti osách v obou podlažích obdélná okna v kamenných ostěních s okrajovou lištou a uchy, nasedající na ořímsovaný obdélníkový kamenný parapet. Okna v postranních osách polokruhem zaklenutá. V levé ose přízemí obdélný portál v kamenném ostění s převýšeným polokruhovým nadsvětlíkem a postranními pilíři, na římse je pískovcová socha zakladatele kláštera bl. Hroznaty v přirozené velikosti, po stranách andělé, nesoucí světcovy atributy: žalářní okovy a knížecí klobouk. Na klenáku portálu je nápis: „Templi etiam altitudo ab ipso fundata est ibid / em“. (Také kostel v celé své výši byl od něho samotného – totiž Hroznaty – založen). Na supraportě je nápis: „Ingressum domus et atrii amplificavit, eccl. 50“. (Vstup do domu i předsíně rozšířil.) Třetí nápis je na klenebním oblouku portálu: „Beati, gui habitant in domo hic, domine, in saecula saeculorum laudabund te“. (Blažení, kdož bydlí v tomto domě, pane, budou tě chválit na věky věků.) Čtvrtý nápis s chronogramem s rokem 1713 je na oblouku okna nad skupinou soch portálu: „Pii superi conservént hanc eadem.“ (Zbožní na výsostech nechť zachovávají tento sv. kostel) Tento letopočet určuje dobu stavby této části kláštera a dobu vzniku portálu. V 6. ose zleva je umístěn raně barokní vstup do klášterní lékárny z doby po r. 1689 – obdélný portál s kamenným profilovaným ostěním rámují nakoso postavené pilíře s dórskými hlavicemi, nesoucími úseky architrávu a vlysu a silně vysazenou hlavní římsu. Hlavice pilířů podpírající groteskní karyatidy, nad obdélným světlíkem je plastický groteskní maskaron. Z jihozápadního nároží prelatury vybíhá západním směrem krátké obdélné jihozápadní křídlo o 4 × 3 okenních osách, jehož západní průčelí ukončuje mohutný štít s bohatou sochařskou výzdobou a vlnkovitě prohnutým obrysem, datovaný nápisem s chronogramem 1721. Trojosé západní průčelí člení průběžné pilastry s palmetovou hlavicí, lisénové rámce a obdélná okna stejného typu jako na západním průčelí prelatury. Pilastry nesou zalamující se hlavní římsu. Zvlněný štít člení zdvojené pilastry s úseky římsy, rámující střední velké polokruhem zaklenuté okno s půlkruhově vydutou nadokenní římsou, na níž dvojice sedících andělů přidržuje kartuše se znakem kláštera a monogramem R(aomundus) W(ilfert) A(bbas) T(eplensis). Nad oknem je mezi úseky římsy vložena polokruhem zaklenutá nika se sousoším Zvěstování Panny Marie. Štít je vyvrcholen rozeklaným zprohýbaným frontonem se sochami sv. Jana Nepomuckého (uprostřed) a andělů (po stranách). Na podstavci sochy je nápis: „Tempore canonisa / tionis divi Joannis / regni nostri patroni“, (V době svatořečení sv. Jana, ochránce našeho království), obsahující chronogram 1721, rok stavby prelatury a svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Na římse štítu je páska s nápisem: „Uni trino omnipotenti deo resonet laus parennis in saecula“ (Trojjedinému všemocnému Bohu nechť zaznívá po věky věků chvála), obsahujícím stejný chronogram. Na pilířích po stranách křídel štítu jsou umístěny sochy sv. Augustina a sv. Norberta. Na zvlněných stranách štítu, prolomených slepými oválnými okny, dvě sochy klečících andělů, držící svitky s nápisem: „Angeli, archangeli / defensores nostri / nos et omnia nostra / sub favore gratiae / instanter fovvete /“, obsahujícím chronogram 1721. (Andělé a archandělé, naši ochránci, nás a vše, co je naše vždy chraňte laskavou pomocí.). Čtyřosá severní a jižní strana jihozápadního křídla jsou členěny shodně jako západní křídlo prelatury (kordonová římsa, lisénové rámy, korunní římsa, obdélná okna v kamenných ostěních s páskou a uchy), v přízemí na šířku dvou východních os prolomen průjezd – kamenný portál vjezdu je zaklenutý stlačeným obloukem, s vrcholovým klenákem a konkávně probranými horními rohy. Jižní průčelí prelatury je o 17 osách (včetně čtyřosého jihozápadního křídla) s vystupujícím, mírně převyšujícím šestiosým rizalitem na východní straně, členěným průběžnými pilastry a polokruhem zakončenými obdélnými okny s vydutými nadokenními římsami. Rizalit je kryt mansardovou střechou se dvěma vikýři s kruhovými okny a konkávně vydutými boky. Západní část jižního průčelí je řešena stejně jako západní průčelí prelatury. Fasády, obrácené do obdélného rajského dvora prelatury, o 3 × 6 okenních osách, s rohovými trojbokými přístavky – na severní straně přízemními, na jihu patrovými – člení kordonová římsa, profilovaná korunní římsa a lisénové rámy. Okna jsou vysoká, polokruhem zaklenutá s profilovanými podokenními římsami, v kamenných ostěních s okrajovou lištou, vrcholovým klenákem a uchy. Při jižní straně kostela probíhá mezi trojbokými rohovými přístavky nízká spojovací chodba, krytá pultovou střechou, s trojbokým, v ose umístěným rizalitem, vybíhajícím do prostoru rajského dvora. V přístavku okna stejného typu.