Lokalita představuje zploštělý reliéf tvrziště, který se nachází v bezprostředním sousedství drobného, v jádru pozdně románského kostela sv. Mikuláše na zahradě fary. Poloha zaříznutá do úpatí svahu ukazuje na volný přístup stavebníka k vhodnému situování. Dnes je úroveň sídelního plata dokonce o 4 až 5 m níž, než vnější okraj jižního příkopu. K jeho snížení došlo roztažením zeminy do příkopů. Je rozpoznatelný nepravidelně oválný tvar centrálního pahorku s osami 35 a 40 m s mírně zvýšeným středním hřbítkem. Okružní příkop byl široký až 22 m a jeho hloubka v nezasypaných částech kolísá mezi 3,8 a 6 m. Na severu je pouze vyznačen pozůstatkem valu, který na zbývajících stranách zmizel. Na jihu, kde terén stoupá, se možná ani nevyvinul. Při sondážním průzkumu O. Šeda byla ve východní polovině tvrziště zjištěna vrstva bohatá na mazanici, z čehož plyne situování větší dřevěné budovy, nebo shluku více menších stavení. Zlomky keramiky datují život na tvrzi do 14. a 15. stol. Lokalita je na SZ narušena stavbou budovy fary a na S komunikací. Chráněná plocha lokality je 4759 m2.