Zámecká zahrada se rozkládá na pozemcích jihovýchodně za budovami zámku. Hlavní osa zámeckého areálu (procházející zahradou) pokračuje za ohrazenou zahradou lipovou alejí, která pokračuje dále na jihovýchod. Na konci lipové aleje je situována kaplička. Za ní hlavní osa pokračuje přes prudký svah směrem k obci Podlažice. Pod svahem porosty přírodního parku s bývalým amfiteátrem. Zámecká zahrada je celá ohrazena a má dvě výrazné kompoziční osy. Zbytky barokní úpravy představují živé stříhané stěny bosketů, situované vlevo od hlavní osy směřující od zámku. V prostoru hlavní cesty zahrady, bezprostředně za budovami zámku, dva obdélné zapuštěné partery s bazénem s fontánou uprostřed. Po stranách kulisa vysoké zeleně s mnoha pozoruhodnými dřevinami. Za uvedenými partery pokračuje hlavní osa zahrady loubím dále k jihovýchodu. Drobnou zahradní architekturou je zahradní domek z hrázděného zdiva o půdorysu 2,5 x 3,5 m a sedlovou střechou s pálenou krytinou. Mezi dvěma obdélnými partery se nachází zapuštěný bazén ve tvaru kvadrilobu, obohacený o čtyři konkávní rohy. Ve středu bazénu pískovcová váza vysoká 80 cm s výstřikem vody uprostřed (vnější rozměr 5 x 5 metru). Umělecko-řemeslná a technická díla se zde dochovala v podobě vstupní kovové dvoukřídlé brány mezi zahradou a budovou zámku, do zahrady instalovaná kolem roku 1970. Byla sem přenesena z města od čp. 365 - autorem je místní rodák, zámečník pan Chlumecký. Na základě dochovaných stop historického vývoje lze areál zámecké zahrady rozdělit do tří kompozičně odlišných částí. Jednou z nich je štěpnice (sad ovocných dřevin). Štěpnici v kompozici zahrady v Chrasti nelze prioritně vnímat jako prvek užitkový. Ovocné stromy byly pravděpodobně součástí již barokních úprav jako organická součást návštěvnického programu. Tyto výsadby byly především v období baroka vnímány jako zosobnění ideálu krásy – prvek snoubící užitečnost i estetické kvality. V Chrasti s velkou pravděpodobností patřily ovocné sady k reprezentativním částem, obdobně jako tomu bylo v biskupských zahradách v Kroměříži nebo ve Vyškově, čemuž odpovídá i jejich kompozice. Ovocné stromy vysazené v pravidelném rastru se na předmětné ploše pěstovaly kontinuálně min. od 30. let 19. století (viz mapa stabilního katastru z roku 1839), ale s velkou pravděpodobností už o 50 - 100 let dříve. Ještě na leteckých snímcích z padesátých let minulého století lze doložit existenci sadu v jihovýchodním sektoru dnešního zámeckého parku. Od té doby byly dožívající dřeviny z plochy odstraňovány, nové stromy se nevysazovaly a štěpnice zanikla. V roce 2017 byl obnoven tento původní ovocný sad na základě historicky doloženého sortimentu původních krajových odrůd. Štěpnice je rozdělena cestou na dvě osově souměrná pravidelná pole s výsadbou ovocných dřevin v geometrickém sponu.