Zámecký park zabírá přes 10 ha půdy, jeho základní koncepce je barokní a vznikla po roce 1720. V zásadě zůstala zachována i při úpravách v letech 1850 – 53, které na základě plánů architekta Jana Bělského provedl dvorní zahradník Franz Fritsch. Páteří areálu je hlavní zámecká osa orientovaná sever – jih. Jejím výchozím bodem je vyhlídkový pavilón situovaný na uměle navršené terase, která je nejvyšším místem zahrady. Vertikální osa dále pokračuje přes zámek k jihu, kde byl původně osazen velký barokní prospekt a za ohradní zdí zahrady je prodloužena topolovou alejí, kterou ukončovalo sousoší Panny Marie. Mohutný jižní prospekt byl při pozdějších úpravách zazděn a některé jeho části byly znovu osazeny v parku. Hlavní horizontální osu areálu tvořenou zámeckou terasou s arkádovými galerie, prodlužuje na východní straně stromořadí, které půlí východní zahradu na dvě poloviny. Další příčně orientovaná alej přetíná zhruba v polovině jižní zahradu a je na svém západním konci doplněná sochou sv. Anny / 2215/26 / a na východním kamennou dekorativní vázou / 2215/21 /. Severní průčelí zámku spolu s arkádovými galeriemi a oběma pavilóny vymezuje tzv. cour d´honeur, který byl původně rozčleněn třemi paprsky rozbíhajících se cest. Severnímu parteru dominuje vyhlídkový pavilón / 2215/9 /, který dlouhou dobu fungoval jako hlavní brána do areálu. Na východ od něj se v okoseném nároží bývalé barokní zahrady nachází torzo oranžérie / 2215/12 /, k ní byl na západní straně zrcadlově umístěný druhý skleník, který je dnes přestavěn a slouží jako hospodářské zázemí. Ve středu parteru je situovaný oválný bazén s kašnou I. / 2215/11 /, který je na severní straně rámován terasní zdí / 2215/10 /, jejíž ramena se rampově stáčejí. Západně od bazénu byl po 2. sv. válce umístěn památník československo-italského přátelství / 2215/15 /, který je však vzrostlými stromy zcela zakryt. Dva drobné kamenné vodotrysky I., II. / 2215/13, 2215/14 / najdeme poblíž torza oranžérie. Komponovaný severní parter pozvolna přechází v rozvolněnou východní část parku. Původní pravoúhlé záhony bývalé štěpnice byly při úpravách v 19. stol nahrazeny krouženými cestami obíhajícími nepravidelné plochy trávníku. V jihovýchodním rohu zahrady je uměle navršen vyhlídkový kopeček, ze kterého je pěkný pohled do okolní krajiny směrem k Úštěku. V protilehlém severovýchodním nároží je uprostřed rondelu umístěna dekorativní váza V. / 2215/20 /, dekorativní vázu VI. / 2215/21 / najdeme před východním průčelím pavilónu č. p. 36. Jižní zahrada je přibližně v polovině rozdělena lipovou alejí a nízkou terasní zídkou s dvěma obelisky / 2215/24 / na dvě části. Horní část je s čestným dvorem a severní zahradou spojena dvěma terasami se schodišti a rampou /2215/5 /, další vstup ze zámku byl možný přes salla terrenu, která byla volně otevřena do zahrady. Její vnitřní sály tvoří tzv. grotty doplněné soustavou bohatě zdobených fontán. Východ ze salla terreny ústí na další terasu, která je na jižní straně zpevněná terasní zdí s dvěmi fontánkami / 2215/22 /. Hrana terasy je ve svém středu přerušena dvěma rampami, mezi kterými je situován vstup do podzemní štoly Lučního potoka / 2215/27 /. Nad vchodem do štoly je osazená dekorativní váza I. / 2215/16 /, delší dvě dekorativní vázy II., III. / 2215/17, 2215/18 / najdeme před schodišti s balustrádou. Ve středu horního parteru je situován bazén s kašnou II. /2215/23 / a západně od terasy je u východního průčelí bývalé sladovny postavený kuželník / 2215/25 /. V dolní části jižní zahrady, která má volnější přírodní charakter se nachází velký rybník, který je napájený vodou z Lučního potoka. Celý areál zámeckého parku je obehnán ohradní zdí se čtyřmi vjezdy / 2215/28 / pouze na západní straně, kde na areál navazuje hospodářský dvůr, je drátěný plot. Brána ze dvora v Prosmykách / 2215/29 / druhotně osazená v ohradní zdi areálu u domu č. p. 2 slouží jako hlavní vstup do areálu zámku.