Původní rozvrh zahrady je dílem F. Carattiho, který ji naprojektoval v rámci komplexu Černínského paláce. Zahrada byla několikrát upravována: 1693-96 podle D. E. Rossiho, který do původního konceptu vložil horní a dolní bazén, mramorové kaskády a uzavřel hlavní osu skleněným pavilonem. 1718-20 byla podle projektu F. M. Kaňky upravena terasa. Po 1744 byla zahrada upravována dle A. Luraga (nový letohrádek). Po příchodu vojska byla zahrada zavezena. 1931-32 byla zahrada upravena v duchu Carattiho projektu a v intencích původní barokní zahrady. Nově byla pojata zahrada v místech bývalé užitkové zahrady. Rozhraní stabilisují opěrné zídky nesoucí vázy. Zahrada je situována na hlavní ose cardo, je rozdělěna do dvou výškových úrovní. Jako jižní pohledová dominanta se uplatňuje severní fasáda paláce se zdvojenou sallou terenou po stranách portálu se sochou Herkula. Severní uzávěr tvoří letohrádek. Na rozhraní úrovní je zídka, střed spodní části zdůrazňuje kaskádový bazén s postranními schodišti. Ve vyšší úrovni je příčně položený bazén. Cesta na hlavní ose i plochy s bazény působí jako vyřezané z travnaté plochy. Plasticitu rostlinného dekoru určují zimostrázové a květinové lemy a tisy tvarované do koulí a kuželů. Uzávěr severovýchodní osy pod průčelím paláce tvoří konkávně tvarovaná zídka s chrličem, pod dřevinou kulisou. Hlavní pole západní části zahrady vymezují ze tří stran přímé cesty. Rozmístění dřevin je volné. V zahradě je kamenná stéla s reliéfem dvouocasého lva.