Nejstarší zpráva týkající se rotundy je až z roku 1352, je zmiňována již jako farní kostel. Rotunda pochází z 12.stol. V roce 1572 přešla darem Přední Kopanina do majetku klementinských jezuitů. V roce 1818 se kostel zřítil. S jeho obnovou se započalo r. 1852 podle návrhu Wiesenfelda, nově vysvěcen byl r. 1862. Na počátku 20. století byl kostel opět ve velmi špatném stavu. K plánovaným opravám snad alespoň částečně došlo v roce 1940. Orintovaná rotunda má hlavní válcovou loď, ke které se na východě pojí apsida zaklenutá konchou a na západě vyšší hranolová věž. Na jižní straně se k lodi pojí obdélná novodobá přístavba z doby po r. 1852, která půdorysně navázala na starší objekt. Rotunda je vystaěna z opukového kvádříkového zdiva (části zdiva z opravy 1852). Loď je prolomena jedním velkým obloukovým oknem na severní straně a sdruženými okénky pod korunní římsou. Věž ma v horní části dvě partie sdružených okének se středním sloupkem. Přístavba má rovněž obloukově ukončená okna. Okna mají hluboké záklenky a jsou rámována páskovou šambránou. Vstup přístavbou je v záklenku, pravoúhlý s tympanonen s reliéfem kříže s úponky. Dřevěné svlakové dveře mají dekorativní kované pásové závěsy.