Zámecká budova je tvořena třemi dvoupatrovými pravoúhlými křídly s renesančními zazděnými arkádami kolem obdélného dvora se třemi pravoúhlými věžemi situovanými v nárožích. Jihovýchodní křídlo obdélného půdorysu je členěno deseti arkádami sklenutými na toskánské sloupy. Ve cviklech se nachází figurální reliéfní výzdoba lemovaná rolwerkovým ornamentem. Vyložená hladká návojová římsa nese kuželkovou balustrádu 1. patra arkád, která je rytmizována hranolovými sloupky s figurální výzdobou. Ve čtvrté ose zprava je osazen alianční reliéf se znaky Jetřicha Petřvaldského z Petřvaldu a jeho manželky Josefy Žabkové z Limberka, rodičů Hanuše z Petřvaldského z Petřvaldu, majitele panství a iniciátora renesanční přestavby zámku. V osmé ose je osazen druhý alianční erb, a to majitele panství Hanuše Petřvaldského z Petřvaldu a jeho první manželky Libuše Štěpanické z Valdštejna a Brtnice, datovaný rokem 1608. Oblouky arkád druhého patra jsou neseny subtilními toskánskými sloupy. Ve cviklech oblouků figurální reliéfní výzdoba zdobená rolwerkovým ornamentem. Hladká návojová římsa odděluje druhé patro, které je rytmizováno pilastry s římsovou hlavicí. Všechna tři patra arkád jsou zazděna s okenními výplněmi, v přízemí a v prvním patře půlkruhově završenými a ve třetím patře s pravoúhlými tabulkovými okny. Severovýchodní křídlo zámku sedmiosé se shodnou architektonickou profilací. V parapetu třetí arkády zprava alianční deska Hanuše Petřvaldského z Petřvaldu a jeho třetí manželky M. Sedlnické z Choltic. Tato dvě křídla tvoří nejstarší jádro hradu obsahující v sobě pozůstatky původního středověkého zdiva. Severozápadní křídlo obdélného půdorysu je novostavbou z 19. století s arkádami navazujícími na původní renesanční typologii s reliéfní výzdobou aplikovanou pouze na třech arkádách. Tento trakt je osmiosý, v jehož první ose v přízemí se nachází vjezd do dvora z nádvoří slavnostním sloupovým vestibulem. Nad vjezdem je druhotně osazena alianční deska s erby prvního majitele panství Petřvaldských Petřvaldu Bernarda a jeho manželky Morkovské ze Zástřizl. Ve třech nárožích jsou hranolové věže členěné vodorovnými vyloženými profilovanými římsami, které vymezují tři patra věží. Geometricky akcentujícím prvkem je vložení lunetových oken pod okna pravoúhlá. V severozápadní věži jsou umístěny kruhové věžní hodiny. Věže kryjí jednoduché stanové stříšky. Fasáda nového křídla obrácená do nádvoří je akcentována předstupujícím portikem se vstupní bránou do zámku lemovanou pilastry s kompozitní hlavicí. Portikus nese mělký balkon v prvním patře. Po levé straně vstup pro pěší půlkruhově završeným portálem. Fasáda rytmizována pilastry s římsovou hlavicí, v nárožích zdvojenými a sledem deseti pravoúhlých okenních os s tabulkovými okny s půlkruhovým završením. Okna lemována pravoúhlými šambránami na návojových římsách. Nad okny úseky profilovaných říms na drobných konzolách. Druhá a desátá okenní osa je slepá. Pod podstřešní profilovanou římsou nízké půdní patro s malými pravoúhlými okny. Na fasádě zazděna pamětní deska s nápisem: Dey náM Bože / W RaCICÍCh / sWé sWaté/ pozehnánÍ. Deska v chronogramu nese dataci přestavby, rok 1833. Interiér: Vstupní vestibul je vymezen čtyřmi dominantními kanelovanými sloupy s košovými hlavicemi stojícími na jediném stylobatu. Na protější straně jsou sloupy přepůleny skleněnou výplní a flankovány dvoukřídlými dveřmi, které ústí na visuté schodiště vkomponované do pravoúhlého prostoru schodišťové haly. Jednotlivé úseky schodiště jsou neseny litinovými dekorativními konzolami. Chodby podél zazděných arkád jsou zaklenuty křížovou klenbou s hřebínky. Místnosti jsou plochostropé.