Dnešní objekt čp. 489 se nachází v místech středověkého mlýna (později zvaného Štěpánovský), který patřil do areálu johanitské komendy. Středověký mlýn byl připomínaný již ve 12.stol., v 15.stol. vyhořel a byl znovu vystavěn (po r.1463). Renesanční přestavba pochází z let 1597-1598 a patří k ní i dřevěné zařízení s mlýnským kolem na Čertovce. Severní část byla upravena barokně. V 17. a 18.stol. byl mlýn často předmětem sporů (i ozbrojených střetů) mezi malostranskou obcí a řádem maltézských rytířů. K větším stavebním úpravám došlo až po r.1885, kdy F.Tichna po severní straně přistavěl obytné stavení, dnes již zčásti zaniklé (dochoval se přízemní domek nad Čertovkou s dnes samostatným čp.608, viz podkarta 08). Poč.20.stol. drobné adaptace provedl K.Hubschmann (nové strojní zařízení mlýna), po požáru r.1938 adaptován dle plánů J.Ruttnera. Volně stojící obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna s z l. 1597-1600 stojí na břehu Čertovky. Jeho sev. část (pouze ta je památkou) byla pozdně barokně přestavěna (mansardová střecha). Renesanční fasáda s nevelkým rozsahem pozměňujících mladších zásahů se zachovala v sev. větší části. Ke Kampě se tak mlýn obrací čtyřosou pozdně renesanční fasádou, na kterou navazuje dvouosý pozdně barokně (asi po 1795) pozměněný úsek. Stavba je vysazena na poměrně vysokém kamenném soklu, v úrovni suterénu se uplatňuje pouze kamenný bosovaný malý vstupní portálek, novější dva segmentové otvory pro hřídel mlýnského kola, v další části pak čtvercová okénka bez profilace. Mlýnské kolo bylo obnoveno - je označeno iniciálami J. M. a datem 1992). Dispozice budovy byla v sev. obytné části zcela pozměněna novodobými zásahy a vloženými příčkami. V již. (skladištní a provozní) části bylo pův. členění, s charakteristickými jen dřevěnými konstrukcemi, rekonstruováno po požáru r. 1938. V jižní části (dnes samost.čp.629) je provedena půdní vestavba s řadou vikýřů ve dvou úrovních.