Oboustranně omítnutá zděná brána ze smíšeného zdiva. V ose valeně klenutý segmentový oblouk s profilovanou archivoltou a klenákem. Každé průčelí je členěno po stranách oblouku dvojicemi pilastrů nesoucích výrazně profilovanou římsu, nad níž je závěrečný trojúhelný tympanon, do kterého se ve středové ose korunová římsa vzdouvá segmentovým obloukem. V něm je na každém průčelí vypouklá kartuše s volutami a latinským nápisem. V obou průčelích jsou po stranách oblouku niky, ukončené hladkou konchou a v nich umístěné pískovcové plastiky čtyřech evangelistů – sv. Jana, Marka, Matouše a Lukáše. Postavy světců jsou v životní velikosti v aktivním pohybu, s výraznou gestikulací a mimikou. Postavy jsou oděny do šatu, uspořádaného v dynamických hlubokých záhybech. Za sochu sv. Jana je letopočet renovace 1882. Omítka štuková. Brána je kryta pozinkovaným plechem. Ikonografický kontext samotné architektury vstupní brány určuje a dotváří také její sochařské výbavení. Tvoří je čtyři pískovcové sochy, umístěné po dvou v obou průčelních stěnách brány, pískovcový kříž na vrcholu brány, oboustranně pojednaný reliéfem, a dvě pískovcové kartuše s nápisy, citáty z Písma. Průčelí orientované k městu a v podstatě kdysi uvozující procesí je osazeno starozákonními postavami Mojžíše a krále Davida. Oba drží rozevřenou knihu s citátem, vztahujícím se ke Kristovu utrpení. Na kříži je z této strany reliéf hada a k tomuto vyobrazení se vztahuje citát ze třetí kapitoly Janova evangelia (SICUT MO?SES EXALTAVIT / SERPENTEM IN DESERTO. / JOAN: 3. CAP:), který je vytesán na kartuši osazené ve štítovém frontonu brány. Protější průčelí, orientované ke kostelu s poutním areálem na Hoře Matky Boží, je osazeno sochami sv. Jana Křtitele a evangelisty sv. Lukáše. Také oni drží rozevřenou knihu s citátem, vztahujícím se ke Kristovu utrpení. Na kříži je z této strany reliéf ukřižovaného Krista. V kartuši ve štítovém frontonu je vytesán opět citát ze třetí kapitoly Janova evangelia (ITA EXALTARI OPORTET / FILIUM HOMINIS. / JOAN: 3. CAP.)