Ze severní strany navazují na nejstarší část obytné budovy chlévní prostory. Jedná se o přízemní, cca 70 metrů dlouhou budovu s vystupujícím středním rizalitem, upraveným do štítu. Zastřešení je provedeno sedlovou střechou, krytou francouzskými taškami, klempířské prvky jsou provedeny nově. Budova pochází pravděpodobně z roku 1869. V roce 1952 však vyhořela, krovy a střecha jsou proto novodobé. Celý objekt je rozdělen na 21 klenebních polí, které jsou zastropeny nízkými cihelnými plackami, rozepřenými do opěrných oblouků, které jsou neseny pilířky. Podlaha je v celé budově cihelná. Východní průčelí je členěno pilířky vystupujícími z roviny fasády na 21 polí. V každém poli je po jednom otvoru okenním v přízemí a nad ním 3 úzké větrací průduchy do půdního prostoru. Po celé délce průčelí možno spatřovat kordonovou římsu, tvořenou cihlami kladenámi pod úhlem 45 stupňů k rovině líce fasády, tzn. že hrany cihel vytvářejí jakousi ozubenou linku. Západní průčelí je v podstatě řešeno shodně s průčelím východním. Ve střední části však vystupuje asi 4 metry před rovinu průčelí rizalit, upravená doštítu, jehož přízemí je již zcela přeřešeno novodobými zásahy. Ve vlastním štítu je pak několik úzkovysokých větracích otvorů do půdního prostoru. celý štít byl zdoben dřevěnými prvky, které však vzaly za své při požáru roku 1952.