Moderní administrativní budova s přidruženými provozy psychiatrické nemocnice v puristickém stylu stojí na místě starších pozdně barokních zbořených domů, nová budova držela původní půdorysnou stopu a využila i některých starších konstrukcí. Dům stojí podél silnice propojující cestu na Bernartice a Bechyni. Autora návrhu se dosud nepodařilo zjistit, dle tvarosloví, typologických i místních návazností lze předpokládat, že se jedná o projekt architekta Karla Tymicha. Stavba je složena z nízkého podélného kvádru ležícího zhruba v ose východ-západ. Budova stojí na mírně svažitém pozemku, východní část je v půdorysné stopě mírně prohnuta, káskádově se zvyšuje směrem na západ, přičemž má posunutou podlažnost. Celá hmota spočívá na soklu z kamenných kvádrů, západní partie má sokl minimalizovaný, východní část budovy má vysoký sokl prolomený řadou osmi okenních otvorů osazených mříží ze šesti ohýbaných prutů. Západní partie je mírně odsazena v půdorysné čáře, omítky celé budovy jsou hladké, průčelí jsou prolomena řadou prostorných oken zajišťující dostatečné prosvětlení vnitřních prostor dle zásad moderní architektury. Na hlavním jižním průčelí se v přízemí západní části nachází menší takřka čtvercová okna, v patře jsou okna rozměrnější s novými výplněmi členěnými do osmi zasklených polí. Okno v patře na jižních nárožích krajními poli okenních výplní přebíhají přes nároží. Západní průčelí má v přízemí rozměrné okno recepce a vstup s novými plastovými dveřmi, vstup je obsluhován pětistupňovým schodištěm. V patře se projevuje přebíhající okno z jižní fasády a dále jedno úzké drobné pravoúhlé okno. Severní průčelí je jednoduše rytmizováno čtyřmi osami, v přízemí se nachází při severozápadním nároží další vstup vybavený rampou pro vozíky, zbylé osy v přízemí i patře tvoří pravoúhlá okna s novými výplněmi. Okna patra jsou vyšší, plochá střecha východní části budovy je zvýrazněna odsazenou pravoúhlou střešní římsou. Střední převýšená partie je částečně zapuštěna do východní části, kterou převyšuje o další podlaží. Přízemí jižního průčelí tvořil původně prostup průjezdu do dvora, který byl uzavřen na počátku sedmdesátých let 20. století. Dnes se projevuje širokým oknem se šestidílným zasklením, po jehož stranách se nachází dvě další okna s dvoudílným zasklením. Obdobné rozvržení otvorů lze pozorovat i v patře, zde jsou výplně členitější. Druhé patro částečně zapuštěné do východní partie budovy je v jižní fasádě prolomeno trojicí širokých obdélných oken se šestidílnými novými výplněmi. Levé okno je doplněno dveřmi obsluhujícími přístup na střechu východní části domu. Západní fasáda hmoty nad střechou východní partie je hladká. Severní průčelí navazuje na východní část budovy, pravá osa je v přízemí a patře osazena stejnými okny jako ve východní části, převýšená část hmoty je zde prolomena užším obdélným oknem se čtyřdílným členěním. Zbylá část střední partie obsahuje v přízemí široké okno se šestidílným zasklením, po jehož stranách se nachází dvě nově osazené dveře s nadsvětlíkem. Nad zmíněným širokým oknem, které vzniklo zrušením průjezdu, se v patře nachází široké okno s novou plastovou výplní s osmidílným členěním, ve druhém patře se projevuje trojice pravoúhlých oken, střední je rozměrnější, zbylá dvě okna po stranách jsou užší. Plochá střecha je zvýrazněna pravoúhlou římsou. Východní kaskádovitá část budovy je usazena na vysokém soklu a postupně se směrem na východ snižuje. Nejvýraznější část jižní fasády obsahuje ve zvýšeném přízemí rozměrné okno do výšky patra západnější části budovy. Okno s novou výplní prosvětluje centrální schodiště, nad ním se nachází mělký arkýř s oknem s vertikálním přetnutím. Arkýř mírně převyšuje západní část budovy, navazující hmota je nižší, plochá střecha je lemována pravoúhlou římsou. Patrová část východní partie je rytmizována celkem pěti okenními osami na jižním průčelí, okna v přízemí jsou rozměrnější s novými výplněmi s osmidílným členěním. Okna v patře jsou takřka čtvercová, střecha je zvýrazněna vrcholovou pravoúhlou římsou. Na patrovou část nasedá drobný výběžek druhého patra z arkýřové části na střechu, výběžek se projevuje na severním průčelí, kde je součástí rizalitu. Administrativní budova je ukončena na své východní straně nižší hmotou zvýšeného přízemí s terasovou střechou. Přístup na terasu je situován na východní straně převýšené hmoty. Na jižním průčelí je přízemní část prolomena třemi okny s obdobnými výplněmi. Severní průčelí východní kaskádovité partie je vysazená ven z hlavní hmoty, rizalit je prolomen mnoha obdélnými okny, v přízemí se nachází vstup poblíž bývalého průjezdu. Východní patrová část je prolomena třemi osami okenních otvorů téměř čtvercového tvaru se čtyřdílným členěním. Výjimku tvoří krajní levé okno v patře, které je tvořeno sdruženou dvojicí užších okének s dvoudílným členěním. Nízká přízemní partie je na severním průčelí členěna třemi osami oken obdobných oknům na patrové části. Východní průčelí nízké hmoty je ve zvýšeném přízemí hladké, střecha je zvýrazněna vrcholovou pravoúhlou římsou, atika je doplněna kovovým prutovým zábradlím.