Historická zahrada (o rozloze více jak 2 ha) s pravidelným půdorysem se rozprostírá zejména západně a severozápadně od zámku a má autentickou přírodně krajinářskou úpravu z 1. poloviny 19. století. Pouze vstupní partie, ohrazení, pozůstatky sochařské výzdoby a centrální osa zahrady pochází ještě z barokní úpravy. Hlavní vstup do zámeckého areálu je na konci historické cesty z Medlešic do Chrudimi (situován na jihovýchodě). Vlastní vstup do zahrady je schodištěm v tarasní zdi. Pilířky schodiště člení zídku (70 cm vysokou) z pískovcových kvádrů (pročleněná třemi mezilehlými a čtvrtým pravým pilířkem. Na jejich podstavce (asi 70 x 70 x 45 cm) s výrazným konvexním prohnutím a nahoře profilovanou římskou byly nekoncepčně sneseny ze vstupní brány piniové šišky. Podstavce jsou nízké bosované, pod nedochovanou pravou šiškou je větší pískovcový podstavec. Před zámkem je rozlehlý travnatý parter (nejspíše původně formální zahrada) se zachovanou dominantní centrální osobu směřující do krajiny. Ukončení hlavní osy zahrady je dnes v zazděné bráně západního ohrazení. Z původní barokní zahrady se dochovaly dvě pískovcové rokokové vázy (1 m vysoké, s velmi plastickými rokajovými prvky, v podstatě šestiboké), na nízkém profilovaném podstavci (cca 75 x 75, výška 30 cm). Zahrada byla komponovaná i pro pohled z prvního patra zámku i hostinských pokojů v 2. patře. Z oken byly zajímavé pohledy nejen do zahrady, ale i do okolní komponované krajiny, včetně sousedního hájku ve stylu anglického krajinářství (dodnes v kosterních dřevinách a části cestní sítě zachován). V nejbližším okolí zámku jsou vysazené nejcennější původní stromy, mimo solitér jako je např. památný strom - červenolistý buk lesní je cenná obvodová výsadba lip srdčitý (vysazených v pravidelném sponu po při vnitřním obvodu ohradních zdí a jejich korunka byla zapěstovaná ve 4-5 m). Cenné jsou i původní skupiny dřevin tvoří jak jehličnany, tak z listnatých skupin zejména duby. Autentické partie zahrady se zachovaly hlavně v severozápadní a jihozápadní části (s většími travnatými palouky lemované skupinami původních dřevin). Skladba dřevin je Karlem Hiekem popsaná k roku 1984 a v té době zde rostlo 19 jehličnatých dřevin a 64 listnatých stromů a keřů. Zvláště v rozsáhlém parteru před západním průčelím zámku a po jeho obvodu je patrná pestrost ve vysazených dřevinách. Z jehličnanů jsou cenné kulturní variety zeravů a cypříšků, jinan a zeravinec japonský. Z listnáčů stojí za zmínku beztrnný dřezovec, ořešák černý (obvod kmene ve výši 1,3 metru činí 2,12 m, výška 33,5 metru a šířky koruny 14,5 metru), liliovník tulipánokvět , katalpa obecná, kaštanovník jedlý, pestrolistý javor. Dalšími dřevinami jsou zde jalovce, smrky, borovice, tis, zerav, javor, kaštan, svída, líska, trojpuk, dřezovec, štědřenec, pustoryl, platan, topoly, slivoň, rybíz a jeřáb. Tyto laické úpravy z 2. druhé poloviny 20. století nekoncepčně zaplnily zámeckou zahradu a postupně jsou z ní odstraňovány. V severní části zahrady je kompozičně původními dřevinami i nevhodně vysazenými novodobými výsadbami pohledově odcloněno hřiště mateřské školy, s malou chatou se sedlovou střechou, a ještě severněji letní parket s betonovým pódiem a přístřeškem jeviště, před ním se nachází řada laviček se stolky.