opevnění Obrovy hroby

Opevnění ležící v nadmořské výšce 465 m má tvar pravidelného čtverce o délce stran 68, 68, 65 a 65 metrů, jeho delší osa probíhá ve směru SZ-JV. Obehnáno je hlinitopísčitým valem o výšce 2,5 až 3,5 metru a šířce 9 – 12 metrů. Západní část severozápadní strany opevnění (v délce asi 36 m) zcela chybí. JV, JZ a částečně i SZ úsek valu je na vnější straně lemován mělkým příkopem, lokálně zaplněným vodou. Kruhová vyvýšenina v SV rohu opevnění může být pozůstatkem nárožního věžovitého útvaru. Objekt uvedl do literatury A. Sedláček, který jej považoval za středověké feudální sídlo. Naproti tomu B. Dubský na základě absence nálezů svého výzkumu uvažoval o vojenském táboře z třicetileté války. Opevnění svým charakterem a rozměry odpovídá hrazeným kultovním areálům z mladší doby laténské, nálezy z tohoto období však přes několik výzkumů nebyly na lokalitě zachyceny. Prokázáno zde bylo pouze osídlení ve 12. a 13. století, není však vyloučeno, že jde o druhotné využití staršího areálu. archeologické výzkumy a nálezy: V roce 1847 zde byly při stavbě silnice nalezeny dva hroty šípů a koňské udidlo, které se nezachovaly, takže není možné určit jejich stáří. Dvě sondy B. Dubského z roku 1940 neobsahovaly žádné archeologické nálezy. Více informací přinesl až výzkum J. Fröhlicha z roku 1970, při němž byla ve vnitřním areálu opevnění nalezena keramika z 12. až 13. století, zlomky železných předmětů, mazanice a uhlíky. Nálezy železné strusky mohou být pozůstatkem místního tavení železa. uložení nálezů: Prácheňské muzeum v Písku (i.č. 1620-1623)