Původní areál Mosteckého mlýna jako příklad technické památky, situované v prostředí hornaté Šumavy byl budovaný postupně od 1. třetiny 19. století. Součástí areálu byla zděná klasicistní budova mlýna s obytnou částí, mlýnicí a kolem na svrchní vodu, protilehlý hospodářský objekt a sklípek umístěný ve svahu nad mlýnem. Areál byl situován v původním přírodním prostředí, zachovaný v exteriéru včetně technického zařízení. V listopadu 1999 areál byl kompletně srovnán se zemí. Popis dle evidenční karty z r. 1983: 1) mlýnice s obytnou částí 2) hospodářský objekt 3) vodní systém 4) sklep ve svahu Areál mlýna je situován na bezejmenném potoce, který zleva ústí do říčky Vydry, na začátku mýtiny, ale za ním lesnatý porost vystupuje po srázu z údolí. Přístupová cesta od silnice Srní - Čeňkova Pila šikmo překonává vrstevnice a končí mezi dvěma rovnoběžně umístěnými budovami. Hospodářský objekt je přízemní, zděné z lomového kamene na obdélném půdorysu, kryté polovalbovou střechou. Štítové průčelí je v přízemí nečleněné, ve štítu prolomené párem obdélných okenních otvorů s dvoukřídlými šestitabulkovými okny, která vedou do světnice v podkroví. Po stranách okna provází šikmo umístěné robustní oválné osvětlovací otvory půdního prostoru. zadní štítové průčelí má dvě obdélná pravoúhlá okna, rozšířená a krytá okenicemi, jež se dotýkají svisle bedněného štítu, který je opatřen půdními obdélníkovými jednokřídlovými dvířky. Čelní boční půčelí je ploché, členěné jen třemi vstupy, z nichž první dva vedou do původně hospodářské části, ve třetí ose je malé obdélné okno v dřevěném ostění, v poslední ose je rozšířený vstup do obytné části, z níž vede schodiště do podkroví. Zadní průčelí je neolíčené. Střechu s eternitovou krytinou člení okenní vikýř pod vysokou sedlovou stříškou, který má nad obdélným dvoukřídlým oknem průlezy holubníku. Mlýnice s obytnou částí - protilehlá budova je rovněž zděná. Skládá se z přední části určené zřejmě k hostinským účelům a zadního dílu, který tvoří mlýnice, vybudovaná z lomového kamene, má zvýšené přízemí a sedlovou střechu. Štítové průčelí i boční fasády člení štukový lisénový řád, zadní průčelí je pouze omítnuto v ploše. Přízemní štítové průčelí je prolomeno čtyřmi okny se zalomenými pásovými nadokenními římsami, osvětlujícími velkou světnici také dvěma okny, posledními ve čtyřosé boční fasádě. Trojúhelníkový má dvě malá okna opatřená rovněž zalomenými nadokenními římsami, která provází po stranách a ve vrcholu kruhově zarámované otvory. Druhé ose bočního průčelí, v níž je umístěn vstup s dřevěným ostěním a dvoukřídlými dveřmi do síňky, je představeno kamenné dvouramenné schodiště o 6 stupních, kryté stříškou přetaženou ze střechy. V první ose umístěné obdélné okno osvětluje mlýnici, má kovovou konstrukci s tabulkami. Zadní tříosá fasáda má střední okno třídílné o devíti tabulkách, opatřené zalomenou nadokenní římsou, stejné je v jednoosém nástavci v patře se sedlovou střechou, boční okna jsou dvoukřídlá, analogicky zarámovaná. Zadní štítové průčelí má v přízemí kapsy po zastřešení lednice, kolo na svrchní vodu je železné s dřevěnými lopatkami, hřídel přeříznutá a otvor do mlýnice zazděn. Vstup do mlýnice má dřevěné obdélné dveře v dřevěném ostění, ve vrcholu štítu jsou dvě obdélná okna. Do vstupního průčelí je ve střeše oknový vikýř pod sedlovou střechou. Na kolo se vede voda náhonem, který je plnoprůtočný, ve funkci je odpad a přepad s nádržkami. Při ústí cesty do areálu je do svahu zabudován sklípek z lomového kamene s dvěma obdélnými vstupy, interiér s valenou klenbou.