1) západní úsek 2) severní úsek 3) východní úsek 4) jižní úsek Zbudování městského opevnění v Sušici bylo provedeno za vlády Jana Lucemburského v letech 1322 až 1325. Skládalo se z dvojité hradby, kterou zesilovaly bašty a tři brány. Skladba dvojité hradby byla přibližně následující: za hradbou byl vyhlouben příkop, na který navazoval nasypaný val, za kterým byla umístěna tzv. předhradba. Zda se jednalo o regulérní kamennou hradbu, zídku či o palisádu, jaká je uváděna v nedalekých Horažďovicích, zůstává otázkou. Tam, kde to umožňoval terén, byl před hradbou vyhlouben ještě jeden příkop. Síla hradebního zdiva se pohybovala kolem 1 až 1,6 m. Hradební zeď původně výškově dosahovala 6 – 7 m a byla ukončena cimbuřím. Jako stavební materiál byly použity místní zdroje: žula, říční kameny a granitonosná chloritová břidlice modré barvy, která byla pravděpodobně těžena v lomech za městem Sušice ve směru na Dlouhou Ves. Na jižní straně byla hradební zeď kvůli bažinatému terénu zpevněna pilíři “na jehlách”. Vstup do města byl chráněn třemi branami: Pražskou (nebo Dolejší), Říšskou (či Německou) a Klášterní (Velkou či Mosteckou), které byly zavzaty uvnitř hradební zdi. Toto umístění bran je typické pro fortifikace 13. století. Ani jedna brána se do dnešní doby nezachovala. Pražská a Říšská brána byly zbořeny v letech 1836 a 1842. Klášterní brána byla pobořena v roce 1856. Pražská brána se nacházela na severu města ve směru na Prahu. Brána byla situována v místech křížení dnešních ulic T.G.Masaryka a ulice Příkopy. Brány Říšská a Klášterní byly umístěny při jižní straně města. Brána Říšská byla údajně největší a byla situována u domů čp. 153, 145 a 146. Směrem od ní vedl přes příkop most, který se v čase ohrožení či potřeby zvedal a zakrýval tak, že zapadl do tesané drážky v bráně. Poslední brána se nazývala Mostecká a chránila přístup do města od mostu přes řeku Otavu (v místě dnešní ulice Mostní). Situována byla u čp. 43 a stejně jako předchozí měla i ona zvedací most. V období pozdní gotiky došlo k přesunutí fortifikačního účelu z hradeb pocházejících ze 14. století na nově vybudované vnější opevnění, opatřené baštami. Tato hradební zeď byla vybudována ve vzdálenosti 27 – 40 m před stávající hradbou a před ní byl ještě vyhlouben příkop. Mocnost zdiva se pohybovala okolo 0,9 m. Je možné, že tyto nově budované hradby probíhají v ose starší „předhradby“. Částečně by měla být zachována v úsecích severní, západní a jižní strany města. V prostoru židovského hřbitova byla hradba zesílena hranolovou baštou s obdélnými střílnami. Na východní straně probíhala snad hradba přímo nad řekou. Od konce 18. století dochází k přístavbě domků k vnitřnímu líci vnější hradební zdi. Součástí obrany města Sušice se stala i voda, kde díky bezprostřední blízkosti vodních ploch a toků došlo k jejich využití na napájení vodních příkopů. Řeka Otava zde jako pasivní obranný prvek chrání východní stranu města. První příkop obepínající hradební systém z doby Jana Lucemburského pravděpodobně probíhal v místech dnešní ulice Příkopy, „předhradba“ ve 14. století nahrazená hradbou s baštami a střílnami snad probíhala (podle parcelní situace) uprostřed prstence ohraničeném ulicemi Lerchova a Příkopy, v jihozápadní části města vymezeném ulicemi Vodní a Příkopy. V jižní části, u starého židovského hřbitova, je vnější pás hradeb dochovaný. Na východní straně, při řece Otavě, nebyl vnější pás vybudován, jelikož zde jako dostatečná fortifikace slouží sama řeka.