Jedná se o orientovanou zděnou budovu, postavenou na konci 16. století na místě původní gotické dřevěné stavby. Roku 1827 byl rozšířen (prodloužen) a v roce 1886 nešetrně regotizován. Má obdélnou loď, jejíž osa je oproti kněžišti poněkud posunuta k severu. Okna do lodi jsou neogotická lomená. Presbytář je příčně obdélný, čtyřhranný, bez opěr s mimořádně silnými zdmi (až 1,5 metru). Presbytář je zaklenut valeně s pásem trojúhelných výsečí s hřebínky, v severní stěně s jednoduchým pravoúhlým vchodem do plochostropé sakristie, v jejíž východní a jižní stěně jsou malá půlkruhová renesanční okénka. Šířka presbytáře 3,95 metru, délka 3,4 metru. Triumfální oblouk půlkruhový neprofilovaný.