Štola Kampanova díra leží v nadmořské výšce 371 m při patě skalního útvaru na levém břehu meandru Vltavy. Její ústí se nachází v úrovni říční nivy, asi 10 m Z od řeky. Jedná se o 24,5 m dlouhou horizontální chodbu uměle vyraženou v skále. Portál štoly o rozměrech cca 2,5 x 2 m má nepravidelně obdélníkovitý průřez přetvořený silným ovětráním a mrazovým opadem horniny. Skalní stěny v blízkosti ústí štoly byly v minulosti odlámány. Vzhledem ke skalní stěně zabíhá chodba pod úhlem 13° a její závěr se jen velmi mírně stáčí k J. Původní výška chodby byla asi 2 m, v současné době je však vzhledem k vrstvě zásypu a sedimentům snížena a v ústí štoly činí pouze 0,3 m. Šířka chodby se pohybuje v rozmezí 0.7 až 1,2 m. Strop štoly je rovný, pouze v koncovém úseku převyšuje vstupní partii o asi 0,5 m. Původní počva je téměř v celém průběhu překryta vrstvami zásypu a sedimentů, které v ústí štoly dosahují mocnosti až 1,8 m. Pouze v krátkém koncovém úseku, kde se výška chodby snižuje na 1,2 m, vystupuje na povrch původní skalní podklad. V roce 1984 byla délce asi 15 m ve své střední části štola vyplněna stojatou vodou o hloubce až 0,6 m. Před portálem štoly se nachází pozůstatky původního odvalu v podobě nepravidelné plošiny o ploše asi 60 m2, která je vyvýšená 0,6 – 1 m nad okolní navigaci. Štola je vyražena v biotitické rule s obsahem plagioklasů, křemene a biotitu. Při její ražbě bylo využito křížení tektonických poruch, z nichž nejvýraznější štola v celém svém průběhu sleduje. Na stropě a stěnách chodby jsou patrné stopy po ručním ražení. Štola Kampanova díra je nedokončeným důlním dílem, o jehož přesném účelu a stáří nelze při současném stavu znalostí vyslovit žádné určité závěry. Se štolou není možné spojit žádné údaje ze známých písemných pramenů, které však pro období 16. – 18. století uvádějí v oblasti Hlubocka více blíže neurčených kutacích pokusů, mezi něž mohlo patřit i toto důlní dílo. Geologické průzkumy jejího okolí ale nenaznačují, jaké rudy či nerosty zde mohly být hledány. V úvahu připadá stříbro či železná ruda, vyloučit nelze ani tuhu, uhlí či limonit. Morfologie a umístění štoly nevylučují, že by se mohlo jednat o nedokončenou tzv. dědičnou štolu sloužící k odvodnění rozsáhlejšího důlního díla ležícího ve směru, kterým byla ražena. Tato teorie předpokládá málo pravděpodobnou existenci dosud neobjevených dolů situovaných SZ od štoly. Archeologické výzkumy a nálezy: V roce 1984 byla k ústí štoly položena geologická sonda, na plošině před portálem pak byly provedeny tři vrtané sondy, kterými byly prozkoumáno těleso odvalu a říční sedimenty. Tato sondáž prokázala, že prostor před vchodem byl jednorázově pokryt vyrubaným materiálem, na nějž se postupně ukládaly sedimenty tvořené převážně říčními naplaveninami. Ve spodní vrstvě násypu byl nalezen zlomek cihlářského střepu, patrně střešního prejzu.